Foltýn, Dušan a kol.: Encyklopedie moravský a slezských klášterů. Praha 2005, s. 632-641

Dudík, Beda: Geschichte des Benediktiner-Stiftes Raygern im Markgrafthume Mähren. 2 sv. Brünn-Wien 1849-1868

Švábenský, Mojmír: E 6 – Benediktini Rajhrad. Dílčí katalog, 1. díl, Brno 1975, s 1-9.

Klášter byl založen patrně v první polovině 11. století českým knížetem Břetislavem. První spolehlivá zmínka je však až z r. 1136. V průběhu středověku byl klášter opakovaně poškozen různými válečnými událostmi. Podřízen byl břevnovskému klášteru. Za husitských válek přímo zasažen nebyl, ale v následujícím období přišel o část svého majetku. Koncem 16. století se uvažovalo o jeho zrušení. Další škody pak utrpěl v důsledku válečných událostí v první polovině 17. století. Od druhé poloviny 17. století zažil etapu rozkvětu, která se projevila též jeho rozsáhlou přestavbou. Později se klášter značně zadlužil zejména díky stavební aktivitě probošta Otmara Konrada (1764-1812). Rušení klášterů za josefinských reforem se mu vyhnulo. V 19. století pak byl významným centrem vzdělanosti. V r. 1813 se klášter stal opatstvím a osamostatnil se. Komunistický režim jej zrušil v r. 1950, k obnovení života řádové komunity došlo v r. 1990.

První zmínky o klášterním archivu pocházejí již z počátku 18. století. V současnosti fond obsahuje celkem 592 listin (z čehož je 173 exemplářů slibů mnichů), 199 map a plánů a větší množství kartonů spisového materiálu. Listinný archiv má však především sbírkový charakter. Vlastních listin kláštera je relativně malý počet, ostatní pocházejí z jiných církevních institucí na Moravě a byly z větší části převzaty po jejich zrušení za reforem císaře Josefa II..