Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 722-724.

Zakladatelem prvního kláštera milosrdných bratří ve střední Evropě byl majitel valtického panství Karel z Lichtenštejna. Řád do Valtic uvedl již v r. 1605. K výraznějšímu rozvoji kláštera však došlo až po roce 1659, kdy byla vybudována i nemocnice. V druhé polovině 18. století při klášteře vznikla chirurgická a ošetřovatelská škola i k ní příslušící knihovna. Nová budova nemocnice byla otevřena v r. 1932, fungovalo v ní i ženské oddělení. Řeholníci v nemocnici působili až do r. 1958. Konvent byl obnoven po r. 1989.

Bohatý archiv poskytuje dostatek materiálu pro podrobné studium o této fundaci. Mimořádný význam mají zejména knihy nemocných z let 1630-1935, stejně jako i materiály o ekonomickém chodu a zabezpečení kláštera. Celkem archiv obsahuje jednu listinu, 131 knih, 14 kartonů spisového materiálu, 84 map a plánů a 23 starých tisků.

Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin:

A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.