Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 612-620

Průvodce po Státním archivu v Brně. Brno 1954, s. 350.

Klášter cisterciaček v Předklášteří u Tišnova založila česká královna Konstancie. První zmínka je z r. 1233, vlastní fundace tak spadá do doby krátce před tímto letopočtem. Kromě blízkého Tišnova byl klášter obdařen asi dvěma desítkami lokalit v okolí a v blízkosti Jihlavy. V r. 1235 založeni potvrdil papež. V r. 1240 získal klášter také výnosný patronát nad kostelem sv. Petra v Brně, kde po vzniku kapituly (zal. 1296) získali právo jmenovat jejího probošta. V době husitských válek zůstal klášter pravděpodobně prázdný. V následné době řeholnice jen obtížně shromažďovaly zcizený majetek. V 16. století se potýkal s nedostatkem řeholnic. K poškození kláštera pak došlo i za třicetileté války. V r. 1741 se musel zadlužit kvůli velkému výpalnému, které požadovali Prusové. Klášter byl zrušen v r. 1782. K obnovení pak došlo v r. 1901, kdy byl klášter znovu osazen a to řeholnicemi z hornolužického kláštera Marienthal. Nové přerušení činnosti pak nastalo v letech 1950-1990 v důsledku proticírkevní politiky komunistického režimu.

Archiv obsahuje celkem 132 pergamenových listin a větší množství novodobého aktového materiálu. Je významný především pro regionální dějiny.

Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.