useridguestuseridguestuseridguestERRORuseridguestuseridguestuseridguestuseridguestuseridguest
FondKartuziáni Olomouc (1281-1781)
Fonds > CZ-MZA > E40

    Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 494-498

    Průvodce po Státním archivu v Brně. Brno 1954, s. 360.

  1. E 40 Kartuziáni Olomouc
  2. Kartouza v Dolanech u Olomouce byla založena v 80. letech 14. století. Po jejím dobytí husity v r. 1425 se kartuziáni přesunuli za hradby Olomouce, kde již záhy na to začali stavět svůj klášter. V 16. století trpěla komunita nedostatkem řeholníků a vnitřními problémy. V 17. a 18. století se celkově stav kláštera stabilizoval a kartuziáni realizovali jeho další přestavby. Kartouza byla zrušena v r. 1782.

    Archiv kláštera patří k lépe dochovaným celkům. Kromě 145 listin obsahuje též 5 kartonů aktového materiálu. Má význam především pro topografické a vlastivědné studium. Velká část se týká ekonomiky kláštera.

    Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

    Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.