useridguestuseridguestuseridguestERRORuseridguestuseridguestuseridguestuseridguestuseridguest
Charter: Archiv České koruny (1158-1935) 2083
Fonds > CZ-NA > ACK > 2083
Signature: 2083
Zoom image:
Add bookmark
Edit charter (old editor)
19. září 1544, Borovnice
Václav Okrouhlický z Knínic se přiznává k dluhu 100 kop grošů českých věna své manželce Johance ze Šárova.
Source Regest: Antonín Haas, Archiv české koruny, Inventář 1158 - 1935, Archivní správa ministerstva vnitra, Praha 1961
 

orig.ano
Current repository
Národní archiv Praha

7 přivěšených pečetíMaterial: pergamen
    Graphics: 
    x
     Já, Václav Vokrouhlický z Kněnic a na Borovnici i se svými erby, první jistec a dlužník dluhu dolepsaného, a my Pertult z Lippého a na Krumlově – nejvyšší maršálek království Českého, Jan ze Žerotína a na Strážnici – nejvyšší komorník markrabství moravského, Jan Zajímač z Kunštátu a z Jevišovic a na Tavíkovicích – nejvyšší sudí markrabství moravského, Vilém Prusínovský z Víckova a Cimburku – nejvyšší hofrychtéř markr. moravského, Přemek z Víckova a na Prusínovicích, Václav Chroustenský z Malovar a na Myslibořicích, rukojmí a spoluslibce s ním svrchupsaným panem Václavem sám i za jeho erby, vyznamenal tímto listem obecně přede všemi, kdož uzříti (uvidí) nebo čtouce slyšeti budou, že jsme dlužni pravého a spravedlivého dluhu věnného (na věnu) 700 kop grošů českých na penězích v zemi moravské obecně berných, za každou kopu padesáte grošů a za groš sedm peněz bílých počítajice, urozené vladyce paní Johance ze Šárova manželce svrchupsaného pana Václava a k jejím věrným rukám, urozeným vladykům panu Janovi a panu Vaňkovi bratřím jejím vlastním ze Šarova, a urozenému vladykovi panu Voldřichovi Přepyskému z Rychmberka a na Pozhořicích, kterýchžto 700 kop kop českých svrchupsaných věnných máme a slibujeme svou dobrou a jistou vírou beze vší zlé lsti, rukou společnou a nerozdílnou, jí paní Johance nadepsané a neb jejím věrným rukám svrchupsaným, ač (pokud) by pán Bůh svrchupsaného pana Václava prve nežli (zemřel–li by dřív než) paní Johanky manželky jeho smrti uchovati neráčil, po smrti svrchupsaného pana Václava v plném roce pořád zběhlém dáti a hotovými penězi než plniti konečně zúplna a docela i s úrokem v tom roce na tu sumu při ……………. beze všech výmluv a fortelů všelijakých, pak–li bychom toho všeho nedej Bože i hned bez meškání, kteraz dva z nás rukojmích svrchupsaných napomenuti budeme od věřitelů našich svrchupsaných ústy, listem nebo poslem, jeden na druhého neukazujíc ani se jeden druhým nevymlouvaje, máme a slibujeme vjeti a vlehnuti (viz staročeské právo – ÚJČ AV ČR: „ležením“ byl vymáháno zaplacení dluhu nebo plnění jiného závazku. Nebyl-li dluh, popřípadě jiný závazek vyrovnán ve lhůtě určené dohodou mezi zúčastněnými stranami - věřitelem a dlužníkem- , byl povinen dlužník nebo osoba jím pověřená nastoupit tzv. ležení. Záleželo v tom, že dlužník nebo častěji jeho zástupce byl zavázán odejít do určeného domu a tam zůstat tak dlouho, dokud dluh nebude vyrovnán. Útraty za tento pobyt šly na účet dlužníkův - ten byl tak donucován, aby splnil svůj závazek.) a neb každý z nás místo sebe poslati panoše řádu rytířského s jedním pacholkem a se dvěmi koňmi v právu a obyčejné ležení do města Brna v dům ctného hospodáře nám od věřitelů našich ukázáného a tu máme a slibujeme pravé a obyčejné lezení vésti a plniti tak jakž země tato Moravská za právo má. A událo–li by se nám prvním dvěma rukojmím v tom lezení, čtrnáct dní lezení čtouc od prvního dne napomenutí, a my ještě sumu svrchupsanou věřitelům našim zatímpsaným úplně a docela nedali a nezaplatili, tak jak se svrchu píše, tehdy hned bez meškání, kterak druzí dva z nás rukojmí napomenuti budeme od věřitelů našich svrchupsaných, máme a slibujeme vzíti a v lehnutí a neb místo sebe poslati tím naším obyčejem a právem jako první dva rukojmí, a tak máme a slibujeme učiniti i ostatní dva rukojmí, a tak nás všech šest rukojmí tolikéž pacholky a se dvanácti koňmi máme a slibujeme vjeti a vlehnuti a tu pravé a obyčejné lezení vésti a plniti, tak jak země tato moravská za právo má a z něho nikam nevyjíždět ani vychoditi žádným obyčejem ani kterým vymysleným právem moci ani panským vyvoláním. Dotud dokud bychom věřitelům našim často psaným sumu svrchupsanou nedali, úplně a docela nezaplatili i se všemi škodami, kteréž by věřitelé naši svrchupsaní pro nesplnění a dosti neučinění naše kterak kolivěk vzali, ješto by je dobrým svědomím bez přísah a vyrování pokázati mohli a přes to lezení my v tom lezení nebo nelezení dáváme věřitelnici (Johanka ze Šarova) naší svrchupsané a nebo jejím věrným rukám tímto listem plnou moc a právo, aby mohli sumu svrchupsanou vzíti a dobýti v křesťanech pod úroky aneb v Židech pod lichvami na našich všech společnou a nerozdílnou škodu, a my proti tomu slibujeme nebýti ani se tomu neprotiviti. Také jestli by v tom za ty z nás rukojmí svrchupsané pán Bůh kterého smrti uchovati neráčil, nežli (proto kdyby) by se tomu dosti stalo, jehož Pane Bože o střez, tehdy my živí a pozůstalí rukojmí máme a slibujeme, jiného živého rukojmí místo toho umrlého, tak dobrého a mohovitého v jednom měsíci po napomenutí pořád zběhlém k sobě v toto rukojemství postaviti a zaplatiti a list tento v táž slova (týchž slovech) obnoviti a ji zase věřitelům našim svrchupsaným v jejich moc celý a dokonalý dáti a položiti pod lezením svrchupsaným, a to tolikrát kolikrát by toho potřebí bylo. A kdož by tento list měl a nebo míti bude od svrchupsaní paní Johanky s dobrou a svobodnou vůlí, ten má a míti bude touž plnou moc a též (totéž) plné právo k tomu všemu, což se v tomto listu píše jako Ona sama. A též toto se znamenitě vymíňuje, jestli že by Pán Bůh svrchupsanou paní Johanku manželku svrchupsaného pana Václava prve (dřiv než) nežli jeho smrti uchovati neráčil, tedká tento list žádné moci míti nemá. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu a potvrzení věci svrchupsaných, My jistec a rukojmí svrchupsaní pečeti své vlastní s jistým naším vědomím dali jsme přivěsiti k tomuto listu, jenž dán a psán na Borovnici v pátek před sv. Matoušem LP tisícího pěti stého čtyřicátého čtvrtého (1544). Full text: Ing. Zdenka Novotná, Mgr. Ant. Rieger pozn. na ř. 8 nepřečteno jedno slovo pozn. nejednalo se 100 kop, ale 700 kop


    Languagečesky
    Places
    • Borovnice
       
      x
      There are no annotations available for this image!
      The annotation you selected is not linked to a markup element!
      Related to:
      Content:
      Additional Description:
      A click on the button »Show annotation« displays all annotations on the selected charter image. Afterwards you are able to click on single annotations to display their metadata. A click on »Open Image Editor« opens the paleographical editor of the Image Tool.