Maximilián II., císař římský a král německý, uherský a český, oznamuje rentovnímu písaři v Lysé /n. Labem/ (Lissa), že se smluvil se zemřelým Antonínem Fuggerem na Kirchbergu (Kirchperg) a Weissenhornu a jeho bratrem Šimonem o dluh, který podle Fuggerovských účtů předložených dvorské účtárně činí (kromě 60 000 zl, které vzali na sebe Wolf Paller a Weissovi dědici v Augsburgu a kromě pohledávky, v níž byli Fuggerové odkázáni na dlužnou kontribuci v Rakousku nad Ennží) včetně úroků do sv. Havla /15/73 částky 225 320 zlatých 41 krejcarů 1 halíř (každý zlatý po 60 krejcarech). Tato suma je i s 8% úrokem pojištěna na výnosu císařských panství v Čechách; až z nich bude zaplaceno Pallerovi a Weisssům 60 000 zlatých, mají být platby z těchto panství na sv. Jiří i Havla odváděni zmocněnci Fuggerů Erhardu Wolfovi do Prahy až do zaplacení celé dlužné částky. Rentovní písař v Lysé je spolu s hejtmany císařských panství k tomu zavázán úpisem vydaným téhož dne Fuggerům, a proto se mu nažizuje, aby jim po zaplacení zmíněných 60 000 zl. odváděl uvedeným způsobem na sv. Jiří i Havla všechny peněžní částky i peníze získané reluicí naturálních dávek, tedy vše, co zbyde nad běžnou denní spotřebu, a to až do zaplacení dluhu i s úroky. Kdyby mu král dal časem jiný, tomu odporující pokyn, nemá ho poslechnout. Pro evidenci splácení má výši každé odevzdané částky ohlásit komoře a udáním druhů odevzdaných mincí, specifikovaných také v kvitanci; dále se to ohlásí rentmistrovskému úřadu. Kvitance se mají ukládat v účtech rentovního písaře. 

Language: německy