Děkan Melichar Pirnus z Pirnu a celá kapitula kostela olomouckého na žádost zástupců konšelů, rady a obce města Uničova (Vniczowise) a veřejným notářem vidimují 3 listiny: 1) Jan, markrabě moravský, povoluje městu Uničovu pro získání peněz na dlažbu a udržování cest k městu, vybírat tržní poplatky v přesně stanovené výši u jednotlivých druhů zboží (obilí, dobytek, pivo, víno, dřevo, sukno, sůl, ryby atd.) pro prodávající i kupující, přičemž světští i řádoví kněží jsou od těchto poplatků osvobození.( Uničov, 4. prosinec 1350); 2) Jan, markrabě moravský, upravuje městu Uničovu (Nouas Civitatis) stezky tak, že z Polska se má jezdit do Olomouce a dále přes Litovel (Lüttouiam) a dále přes Uničov, potom do Úsova (Ausow) přes Jevíčko (Gewiczcam) a z Čech do Polska zpět přes tato města. V okruhu 1 míle okolo města nemá být žádná krčma ani řemeslník (artifex). Měšťané mohou ve městě uvěznit své dlužníky, jde-li o dluh do 10 hřiven. (Brno, 20. srpen 1364); 3) Král Ladislav Pohrobek konfirmuje městu Uničovu (Nouse civitatis alias Uniczow) inserovaná privilegia markraběte Jana z 20. srpna 1364 (viz zde č. 2.), císaře Karla IV. z 16. února 1377 (Praha), jímž Uničovským (Nouae Ciuitatis in Morauia) dal při prodeji a nákupu zboží v Praze stejná privilegia, jako mají Brněnští, Václava IV. ze 17. února 1411 (Praha) konfirmující Uničovským blíže nevypsaná privilegia českých králů a moravských markrabat, a císaře Zikmunda z 23. dubna 1421 (Olomouc) téhož obsahu. (Praha 20. března 1454) 

Language: latinsky