Fond: České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526)
Grouped by years:
Search inCZ-NA > CGL >>
Charter: 4517
Date: 6. duben 1683
Abstract: Kníže Jan Adolf ze Schwarzenberka zakládá v městečku Svoboda nad Úpou (Freyheit) na panství Vlčice (Wildschitz) při kostele sv. Josefa špitál pro 8 osob.
Charter: 4518
Date: 9. červenec 1683
Abstract: Komorou jmenovaní komisaři ujednávají dohodu mezi městy Chomutovem a Horou Sv. Šebestiána o mlýn v Nové Vsi (Neudorff), podle které připadá mlýn městu Hora Sv. Šebestiána, která má platit Chomutovu nájem 3 kopy míš.
Charter: 4519
Date: 20. září 1683
Abstract: Kateřina, dříve Vokounová a nyní Perníčková, měšťanka města Velvar, postupuje Mikuláši Rudolfu Buckovi (Buzkovi) z Löwenfeldu polovinu dluhu města Slaného, kterou zdědila po svém prvním manželu Danielu Vokounovi z Vokounštejna. Polovinu Buckovi postoupil již dříve její tchán Řehoř Vokoun z Vokounštejna.
Charter: 4520
Date: 14. červen 1684
Abstract: Papež Inocenc XI. uděluje návštěvníkům kostela sv. Ambrože při klášteře hybernů na Novém Městě pražském na svátek sv. Brigity plnomocné odpustky.
Charter: 4521
Date: 15. červenec 1684
Abstract: Zemský místopísař v Českém království Václav Silvestr Smrčka ze Mnichu vydává s povolením král. místodržícího a nejvyššího zemského písaře Lamberta Františka Hřebenáře z Harrachu na Zaječicích pod pečetí místosudího Zikmunda Leopolda Schmidla ze Schmiden a svou vlastní ze zemských desk (DZV 628, 24. července 1659/ A 30) výpis zápisu z 26. března 1659 (Vídeň), jímž císař Leopold [I.] nařizuje menším úředníkům zemských desk, aby podle pokynu jím ustanovených relátorů - nejv. výběrčího berní v Čechách Ferdinanda Arnošta Hysrleho z Chodů a pražského místopurkrabího Václava Františka Hořenského z Terešova - vložili do desk listinu z 1. března 1631 (Vídeň) vydanou Ferdinandem II. o jeho jednání s Janem Oktaviánem Vchynským z Vchynic a Tetova ohledně statků postoupených Vchynskému kdysi místodržícím Karlem z Lichtenštejna místo Kolína (jako je panství Chlumec a statek Hradištko) proti odvedení 50 000 kop míš. kdysi Janovým otcem Václavem Vchynským císaři Matyášovi a jím samým nadto v r. 1626 ještě 100 000 kop a za přebytek statků za Kolín vyměněných ještě 33 000 zl. (podle kvitancí z r. 1629), dále mají intabulovat list z 6. března 1631, obsahující dohodu Ferdinanda II. s Vchynským o lovu zvěře na uvedeném panství a vyškrtnout z desk úpis na oněch 50 000 kop zapsaný v kvaternu větším zlatém na fol. K 25 a již dávno Václavem Vchynským zaplacený a rozsudek zemského soudu proti Václavu Vchynskému z r. 1616, zrušený citovanou listinou Ferdinanda II.
Charter: 4522
Date: 20. listopad 1684
Abstract: Leopold [I.], císař římský a král německý, uherský a český, povoluje koleji Tovaryšstva Ježíšova v Hradci Králové na žádost rektora Pavla Václava Beránka odprodat ves Vestec (Westecz) se šenkovním domem řeč. Posadov a dvorem Světí (Swieti), aby ze získaných peněz mohly být zaplaceny dluhy, váznoucí na statcích [Dolní] Přim a Popovice, odkázaných koleji r. 1677 Ferdinandem z Vinoře a zadlužených již od počátku a navíc později pro vyplnění legátů [řečeného Ferdinanda z Vinoře].
Charter: 4523
Date: 21. listopad 1684
Abstract: Podepsaní president, vicepresident a radové české komory a správce vrchního úřadu a úředník desátků v Horním Slavkově (Schlaggenwaldt) Jan Jiří Mayer uzavírají smlouvu o dvůr u Slavkova řečený Blickengrund, koupený podle kupní smlouvy ze 17. dubna 1675 (Horní Slavkov) bývalým správcem vrchního úřadu Ottou Ihlem od Evy Voitländerové a propadlý komoře pro Ihlovy nedoplatky desátků (spolu s ostatním Ihlovým majetkem). Dvůr se prodává Mayerovi do dědičného vlastnictví se vším příslušenstvím, 2 kravami a 1 koněm za 1750 zl. rýn. splatných k datu listiny ročně po 300 zl. po 4 léta; zbylých 550 zl. se sráží, neboť tak vysokou pohledávku má na statku jeho manželka. Smlouva byla vyhotovena dvojmo a Mayer si ji může dát intabulovat.
Charter: 4525
Date: 28. březen 1685
Abstract: Místopísař Českého království Václav Silvestr Smrčka ze Mnichu vydává se souhlasem místodržícího a nejvyššího písaře království Lamberta Františka Hřebenáře z Harrachu na Zaječicích, pod pečeťmi soudců dvorského a komorního soudu - místosudího Zikmunda Leopolda Schmidla ze Schmiden a svou vlastní - ze zemských desk (DZ Stav. 1/S 1, 1579, únor 9. (v pondělí po Hromnicích - Hromnic bylo r. 1579 v pondělí!)) výpis článku sněmovního snesení, týkajícího se kladského hrabství. Všichni 3 stavové vyslovují souhlas k dohodě císaře s obyvateli a many panského i rytířského stavu tohoto hrabství, že si český král ponechá hrabství vždy v osobním držení při své komoře a nebude je prodávat ani jinak zcizovat. Statky (vesnice a dvory) v Kladsku, odprodané králem do dědičného vlastnictví osobám z hrabství, a to do sumy 15 000 kop, mají majitelům zůstat; napříště ale nemá k žádným odprodejům či zástavám dojít.
Charter: 4524
Date: 28. březen 1685
Abstract: Místopísař Českého království Václav Silvestr Smrčka ze Mnichu vydává se souhlasem místodržícího a nejvyššího písaře království Lamberta Františka Hřebenáře z Harrachu na Zaječicích, pod pečetmi soudců dvorského a komorního soudu - místosudího Českého království Zikmunda Leopolda Schmidta ze Schmiden a svou vlastní - ze zemských desk (DZV 20/ L 6, 1579, červen 16.) výpis listiny ze 14. dubna 1579 (Pražský hrad), jíž císař Rudolf II., jenž jako český král a kladský hrabě slíbil panskému a rytířskému stavu kladského hrabství (za 1 000 zl. jimi císaři darovaných a složených do rukou kladského hejtmana Kryštofa ze Schellendorfu) neodcizovat Kladsko od české koruny a komory, ustanovovat za hejtmana vždy člena starého rodu a ponechat dolní hrad v Kladsku zemským potřebám, zavazuje se nyní se svolením všech 3 stavů na příštím zemském sněmu uvedené výsady Kladsku intabulovat; větším i menším úředníkům zemských desk nařizuje intabulaci provést.
Charter: 4526
Date: 19. červenec 1685
Abstract: Leopold [I.], císař římský a král německý, uherský a český, na žádost rektora koleje TJ v Hradci Králové (Königgratz) Pavla Václava Beránka potvrzuje inserovaný výpis z desk zemských (DZV 467/ D 4, 28. červenec 1684) zápisu, jímž nižší úředníci zemských desk vysvědčují, že v přítomnosti zemského vicesudího Zikmunda Leopolda Schmidla ze Schmiden a Jana Jakuba Pecelia z Adlersheimu - zmocněnců ustanovených podle obnoveného zřízení - Marie Maximiliána Eva Terezie Hyserlová, roz. hraběnka Žďárská (von Sahr) na Košumberku a Domanicích, vyznala, že vydala 25. října 1678 nadační listinu, 17. listopadu intabulovanou, jíž založila residenci TJ na hoře (Velký) Chlumek, dále nadaci 4. ledna 1683 rozmnožila (intabulace 17. února) a posléze se rozhodla rozmnožit ji ještě a zároveň vyvázat své statky z hypotéky 19 000 zl. podle první fundace i jejího rozmnožení: dává provincii TJ k rukám hradeckého rektora Pavla Václava Beránka a superiora residence na Velkém Chlumku Vojtěcha Hada statky v Chrudimském kraji: městečko Luže s krčmou, mlýnem Podolským, pilou, čtyřmi poddanými mlýny a šenkem piva, ves Voletice s rybníkem Koutský, ves Zdislav (Zdieschlaw) s rybníky téhož jména a Hadincem, vsi Štěnec (Stienitz), Srbce (Srbeč) s částí vsi Hluboká s krčmami, zámek Košumberk s dvorem, dvůr Domanice, vše s příslušenstvím, poddanými atd., a to s podmínkami: 1. statky budou osvobozeny od hypotéky 19 000 zl., kterou Košumberk, Domanice a sobě vyhrazené vsi fundátorka zatížila nadacemi z r. 1678 a 1683. 2. residence je povinna po její smrti pro seminář sv. Václava v Hradci Králové pro výživu studentů a výuku v hudbě složit 10 000 zl. nebo platit z nich úroky (za jejího života má superior odvádět 6%ní úrok jí). Studenti mají za to jednou ročně konat procesí s hudbou na Chlumek. 3. residence má fundátorce vrátit dvůr Hroubovice (Roubovice) přijatý podle fundace z r. 1678, a celou ves, a vyžádat k tomu královský konsens (kdyby jej král nedal, vyplatí jí residence 7 000 zl.). 4. kapli na Chlumku má residence udržovat a pokud možno rozšířit a opatřit věží. 5. kdyby fundátorka nemohla postavit v Hroubovicích pivovar, vyhrazuje pro své dědice právo jeden rok vařit pivo v Košumberku. - Prohlásila dále, že kromě zrušení hypotéky 19 000 zl. a statku Hroubovice se nadace z let 1678 a 1683 nemění (platí zvláště darování polovinu statku Bělá a kolatur). - Císař vypisuje darování kaple P. Marie na Chlumku (vystavěné fundátorkou na způsob Alt - Oetinžské kaple r. 1667) jesuitům v Hradci z r. 1678, založení residence a fundací Hroubovic, poloviny Bělé a 13 000 zl. na Košumberku a Domanicích, rozšíření nadace o 6 000 zl. na udržování hudby a školního mistra z r. 1683 a schvaluje a potvrzuje výše uvedenou změnu nadace včetně vrácení Hroubovic a složení 10 000 zl. pro hradecký seminář atd. Všem obyvatelům nařizuje respektovat práva plynoucí z toho fundátorce i jesuitům.
Charter: 4527
Date: 15. říjen 1685
Abstract: Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu, František Kamel a Jan Jindřich Prošovský (Proskovsky) z Krohenštejna uzavírají dohodu mezi nejvyšším mistrem maltského řádu v Čechách Adamem Vilímem Vratislavem z Mitrovic a purkmistrem, radou a obcí města Strakonic, podle které může město vařit pivo bílé i ječné za obvyklý plat, nesmí je však vozit do vesnic na panství velkopřevorství a do krčem na předměstí; z vědra jakéhokoliv dovezeného vína má odvádět 8 kr; postupuje zpět řádu mlýn řečený ,,Kosmo"; má vyplatit majetek řádu, který v Kladrubech zastavilo; odvádět lososy do velkopřevorské kuchyně a předkládat ,,hamfešty" vrchnosti.
Charter: 4528
Date: 19. říjen 1685
Abstract: Leopold [I.], císař římský a král německý, uherský a český, na žádost prokurátora české provincie Tovaryšstva Ježíšova Adama Gerstmanna z 25. května 1680 potvrzuje nadaci Jana Adama, svob. pána von Garnier pro 40 studentů v semináři TJ v Zaháni (Sagan). Inserována listina z 12. srpna 1678 (Lubiel - Leubel) - ČG-L inv. č. 4498. Císař Leopold si jako český král a slezský vévoda vyhrazuje právo jmenovat do semináře 14 studentů, takže rektor nebo regent jich budou jmenovat 26. Všem obyvatelům království, zvláště vrchnímu úřadu ve Slezsku a zaháňským vévodům se nařizuje respektovat práva rektora a regenta koleje a semináře plynoucí z této nadace a její konfirmace.
Charter: 4529
Date: 13. listopad 1685, 3. červen 1698, 28. srpen 1699
Abstract: Kopiář privilegií udělených Dr. Janu Františku Lvovi z Arlsfeldu: 1. 1685, listopad 13., Vídeň: Leopold I., císař římský, král uherský a český, povyšuje dr. Jana Františka Lva z Arlsfeldu do šlechtického stavu, dává mu erb (štít dělený: horní pole polcené na dvě menší zlatá, v každém černá orlice vpravo hledící s rozepjatými křídly, v dolním stříbrném poli žlutý lev držící v pravém horním spáru zlaté jablko, v levém svazek zelených bylin), přídomek z Arlsfeldu, práva palatinská a jmenuje ho císařským radou. (latina) 2. 1698, červen 3., Vídeň: Leopold I., císař římský, král uherský a český, přijímá Jana Františka Lva z Arlsfeldu mezi korouhevné rytíře a potvrzuje mu erb daný v předchozí listině (latina) 3. 1699, srpen 28., Vídeň: Leopold I., císař římský, král uherský a český, potvrzuje Dr. Janu Františkovi Löwovi z Arlsfeldu platnost jeho říšského rytířského stavu i pro České království. (němčina)
Charter: 4530
Date: 23. únor 1686
Abstract: František Ferdinand de Serponte et Bregaziis, comes palatinus, ustanovený jím listinou z 20. března 1679 (Vídeň) Donem Zikmundem Rudolfem de Salamanca, na něhož tato hodnost přešla od jeho předka Dona Petra de Salamanca, příbuzného Gabriela ze Salamanky z města Burgos hraběte de Ortenburg (inserována listina císaře Karla V. ustanovující palatiny Gabriela a jeho bratry Františka a Alfonsa i Petra a jejich potomky [s.d.] a zvláštní, dříve neuvedený paragraf této listiny, vydané v Norimberce a opravňující všechny jmenované k jmenování dalších palatinů), ustanovuje Bartoloměje Kotecziho ze Starého Města pražského, který čtvrtý rok působí jako písař v tamním fiskálním úřadě, na jeho žádost veřejným notářem s obvyklými právy a působností pro celou římskou říši (po složení obvyklé přísahy).
Charter: 4531
Date: 24. duben 1686
Abstract: Hrabě Vratislav z Mitrovic, místodržící a president České komory, vicepresident a radové komory a Jiří Neythardt, prelát premonstrátského řádu v Teplé (Töpl), převor Karel Wanck a celý konvent tepelského kláštera, se svolením generálního vikáře a visitátora Hiacinta Hochmana, preláta na Strahově a v Milevsku (Mühlhaußen), uzavírají smlouvu na ukončení sporů plynoucích z vyklízení a postoupení městečka Mnichov (Einsiedel) a jiných vsí klášteru Ferdinandem I. r. 1549 proti ponechání klášterních lesů pro potřeby cínových dolů v Horním Slavkově (Schlaggenwaldt) a Krásnu (Schönfeldt). Smlouva byla uzavřena po předběžném jednání komise ustanovené komorou k prohlídce lesů, kdy podle zpráv z 18. listopadu 1683 a 9. března 1684 byly prelátovi sděleny nároky komory na uvedené lesy a škody, jichž se v nich on a jeho předchůdci dopouštěli, a prelát naproti tomu žádal deputát dřeva na stavbu, otop a pro poddané a zrušení ,,lesního platu"; po neúspěchu jednání komise byla uzavřena smlouva v Praze, kam byl prelát předvolán: 1. lesy, které klášter obsadil a držel podle údajného vymezení hranic fořtmistrem v Kynžvartě (Königeswarth) r. 1616 nebo na které (případ lesa řečeného ,,Gespörre" s nejlepším dřívím) měl prý nárok podle resoluce Ferdinanda I. z r. 1558, t.j. ..Auschen", ,,Bacherheut" a osmi dalších jmenovaných lesů, ve smyslu resoluce Ferdinanda I. z r. 1549 připadnou komoře pro ptřeby slavkovských dolů a budou podléhat tamnímu fořtmistru, jemuž bude vydána nová instrukce. 2. naproti tomu se klášteru odpouští úhrada za dřevo, které v době obsazení lesů spotřeboval 3. upravuje se výše deputátu palivového dříví na 1800 sáhů ročně a navíc bezplatně 1200 sáhů na stavební opravy a pro poddané z klášterních vsí na otop; ti za to mají odvádět obvyklý plat, který zůstane k dispozici klášteru. Stavební dříví si mohou poddaní kupovat od slavkovského fořtmistra za plat lesnímu úřadu. 4. klášter má každoročně v době kácení dříví předložit fořtmistru k úvaze rozpis dřeva potřebného na otop a stavby i 1200 sáhů pro poddané z jednotlivých vsí. Fořtmistr určí den, kdy se dostaví do kláštera a do lesů a vymezí, odkud se toto dřevo má brát. Poddaní si od něho vyzvednou na dříví cedulku (,,Waldzettel"). Pokácené stromy se mohou odvézt až po prohlédnutí fořtmistrem. Na území těchto lesů má jurisdikci klášter a náleží mu také právo pastvy, lovu a rybolovu, ovšem za respektování lesního řádu a instrukce. Smlouva byla vyhotovena dvojmo pro obě strany a může být intabulována.
Charter: 4532
Date: 19. květen 1686 (těžko čitelné)
Abstract: Purkmistr a rada města Jindřichova Hradce ověřují opis listiny Adama z Hradce z 20. ledna 1594 (hrad Jindřichův Hradec), kterou zakládá v Jindřichově Hradci pro jezuity kolej s gymnasiem (o 7 třídách) a kostelem, určuje pro ni pozemek mezi hřbitovní zdí, kostelem sv. Máří Magdaleny a branou Nejžárkou, dává jim farní kostel, podrobuje studenty jejich jurisdikci a určuje jim peněžní i naturální důchody ze svých statků.
Charter: 4533
Date: 18. srpen 1686
Abstract: Ferdinand, vladař domu Lobkovického, na [Vysokém] Chlumci a Roudnici nad Labem, vévoda zaháňský, a Václav [Silvestr] Smrčka ze Mnichu (Schmertzka von Minichenow), místopísař Českého království, uzavírají smlouvu o statek Čečelice (Tzeczelicz), konfiskovaný 17. listopadu 1622 Václavu st. Smrčkovi, jehož jedna polovina připadla fisku a druhá byla ponechána na úhrady dluhů. O druhou část vznikl spor, když si Smrčka dal v r. 1664 pojistit pohledávku po své sestře Ludmile z r. 1625 (3000 kop) a její podíl po matce a bratru (opět 3000 kop), tedy 6000 kop kapitálu, a v červenci 1664 se dal komorníkem uvést v držbu této poloviny statku; od zvodu zapsaného juxta v deskách ustoupil na protest Ferdinandiova otce Václava Lobkovice, ale po jeho smrti opět žádal českou i dvorskou komoru o uvedení na úhradu pohledávky 6 325 zl. 20 kr. (proti vrácení obligace a úhradě nákladů). Komora 21. března 1680 požádala královského prokurátora o asistenci, avšak Ferdinand věc přešetřil a svolil ke smlouvě, jíž jeho komisař František Viktor Kröchler z Münchensteinu slíbil Smrčkovi za kapitál, úroky a odstoupení od sporu vyplatit 3000 zl. rýnských (po 1500 na sv. Havla 1686 a na Tři krále 1687) s právem zvodu při nezaplacení; kvóta fisku se se souhlasem prokurátora snižuje na 300 zl. a obě strany ji zaplatí za polovic. Za to se Smrčka vzdává za sebe i dědice všech od fisku přejatých práv na statek ve prospěch Lobkoviců jako majitelů, vyhrazuje si pouze oněch 300 zl. (!). Intabulaci smlouvy, vyhotovené ve třech exemplářích, uhradí obě strany.
Charter: 4534
Date: 26. prosinec 1686
Abstract: Zemská kancelář knížectví opolského ověřuje opis listiny Ferdinanda III. z 22. března 1632 (Vídeň), kterou uděluje právo kšaftu Feliciáně Stadnické (něm.) a opis jejího kšaftu z 16. února 1639, kterým odkazuje své statky české jezuitské provincii na fundaci koleje nebo misie v Horním Slezsku (pol.).
Charter: 4535
Date: 27. únor 1687
Abstract: Smlouva mezi presidentem, vicepresidentem a rady české komory a hradčanským měšťanem krejčím Michalem Rumlerem a jeho ženou Kateřinou, sjednaná podle císařské resoluce z 11. července 1685 (Vídeň) komisaři komorním radou Janem Pavlem Leopoldem Walderode, sv. pan z Eckhausenu na Řepíně a Vysoké Libni (Libini) a stavebním písařem Pražského hradu Janem Karlem Meissnerem: komora odkupuje od obou manželů jejich dům ,,U bílého orla", ležící urpostřed nové zámecké cesty mezi oběma ulicemi, pod hradčanskou jurisdikcí, za 1500 zl. rýn. splatných po vyhotovení smlouvy. Rumlerovi naproti tomu zaplatí dluhy, berně a jiné zadržené poplatky z domu. Dům bude zbořen, aby se rozšířil vjezd (ke Hradu). Smlouva byla vyhotovena dvojmo.
Charter: 4536
Date: 27. únor 1687
Abstract: Smlouva mezi presidentem, vicepresidentem a rady české komory a dědici domu po zemř. Valentínovi a Magdaleně Weißgruberových Ludmilou Terezií Vepříkovou, nyní Suchou, Františkem a Bernardem Vepříky a Polexinou Vepříkovou, nyní Řasnovou (Rzaßnin) jako poručnicí nedospoělého Antonína Vepříka, sjednaná podle císařské resoluce z 11. července 1685 (Vídeň) komisaři komorním radou Janem Pavlem Leopoldem Walderode, sv. pán z Eckhausen na Řepíně a Vysoké Libni a stavebním písařem Pražského hradu Janm Karlem Meißnerem, při čemž místo Vepříkových vyjednával zámecký hudebník Jan Jindřich Suchý jako plnomocník. Smlouvou kupuje komora Weißgruberovských dům ležící uprostřed Nové zámecké cesty mezi oběma ulicemi za 400 zl. rýn. splatných po vyhotovení smlouvy. Prodávající zaplatí případné dluhy (i když členové hradčanského magistrátu prohlásili, že o žádných není povědomost), ale mají právo na podíl, kdyby se v domě našel poklad. Dům má být zbořen, aby se rozšířil výjezd [do Hradu]. Smlouva byla vyhotovena dvojmo.
Charter: 4537
Date: 27. únor 1687
Abstract: Smlouva mezi presidentem, vicepresidentem a rady české komory a magistrátem města Hradčan ve věci odkoupení dvou domů na Nové zámecké cestě uprostřed obou ulic a jejich zboření, aby se rozšířil výjezd [na Hrad], za což byla oběma majitelům zaplacena kupní suma a obci uložen kapitál, z jehož úroků se měly uhrazovat veřejné dávky z těch domů, s odvoláním na sdělení místodržících komoře z 27. července 1685, v kteréžto věci byli 31. července 1685 ustanoveni komisaři komorní rada Jan Pavel Leopold Walderode, sv. pán z Eckhausen na Řepíně a Vysoké Libni a stavební písař Pražského hradu Jan Karel Meißner. V přítomnosti komorního písaře Ferdinanda Cloeta ze strany zemského podkomořského úřadu a primátora Tannera, radního Lukáše Hrona a městské písaře Zwickhera ze strany Hradčanských bylo komisaři sjednáno, že obec přijme za berně a poplatky za byty, stráž a vodu ze zbořených domů úroky z kapitálu 750 zl. bezpečně uloženého, který jim byl rentmistrovským úřadem vyplacen hotově. Na cestu vzniklou tak na místě domů Michaela Rumlera a Weißgruberovských dědiců nemá město nárok, náleží mu pouze štola pod ní. Kdyby se cesta a štola na náklad komory prohlubovaly, má je pak město svým nákladem udržovat. Komora zřídí v tomto případě schůdky k domům U tří orlů a U tří červených křížů, majitelé je budou udržovat. Starou uličku bude udržovat město. Smlouva byla vyhotovena ve dvou exemplářích.
Charter: 4538
Date: 4. březen 1687
Abstract: Matyáš Jirkovský z Děvína, měšťan Starého Města pražského, postupuje Ferdinandu Ludvíkovi z Woppingu a Karpfhamu (Karpfenheim), pánu na Tuchořicích a Strkovicích, plukovníku jízdy a pěchoty, a jeho dědicům svou pohledávku 2000 kop míš. vůči obci Menšího Města pražského. Tuto sumu byli Malostranští dlužni staroměstské měšťance Anně Kuklové podle jistoty z 22. dubna 1679, jež potom přešla na jejího syna Davida. David Kukla (z Taurnbergu) ji postoupil své ženě Dorotě z Nyštice, po její smrti ji opět obdržel a po něm připadla vydavatelovu otci Janu Jirkovskému z Děvína; ten podle výroků svědků dosáhl ve smyslu patentu z 22. října 1654 (Pražský hrad) u místodržitelské kanceláře 13. dubna 1655 uznání jistoty zničené za válek a poškozených dobrých vůlí. Vydavatel pohledávku postupuje za podporu, kterou mu Ferdinand Ludvík z Woppingu poskytl, když u něho žil.
Charter: 4539
Date: 4. březen 1687
Abstract: Matyáš Jirkovský z Děvína, měšťan Starého Města pražského, postupuje Ferdinandu Ludvíkovi z Woppingu a Karpfhamu (Karpfenheimu), pánu na Tuchořovicích a Strkovicích, plukovníku jízdy a pěchoty, a jeho dědicům všechna práva, která by ještě mohl mít na dům na Novém Městě pražském na Koňském trhu, řeč. ,,U Černohorských". Tento dům náležel jeho zemřelému strýci Davidu Kuklovi z Taurnberku a po jeho smrti se magistrát Nového města pražského smluvil o dům s ním, jakožto strýcovým nástupcem a přiznal mu jen 600 zl., protože byl nedospělý a pod poručnictvím a nemohl složit králi přísahu věrnosti. Postoupení činí za podporu, kterou mu Ferdinand Ludvík z Woppingu poskytl, když u něho žil.
Charter: 4540
Date: 16. srpen 1687
Abstract: Podepsaný Ondřej Hörschan, měšťan a chirurg na Hradčanech, který chce vystavět při staré zdi ve své zahrádce domeček s pokojíkem a odvádět odtamtud kouř z kamen komínem, aby nevadil chodcům na Nové zámecké cestě, a kdyby se tak dělo, komín zrušit; kdyby se proto na cestě musely dělat nějaké opravy, bude je hradit. Pod podmínkou vydání tohoto reversu mu komora stavbu povolila. Revers dá zapsat do hradčanských měšťanských knih.
Charter: 4541
Date: 21. leden 1688
Abstract: Pavel, kn. Esterházy de Galantha, hr. Frakno, palatin a místodržící království uherského atd., oznamuje knížatům, markrabatům a šlechtě všech stupňů a prohlašuje, že Ferdinand Ludvík z Woppingu a Karpfhamu (Karpfheimu), pán na Tuchořovicích a Strkovicích (Sterkowitz), plukovník pěchoty a jízdy císařského vojska, přijatý stavy uherského království na sněmu v Bratislavě, konaném na den sv. Lukáše evangelisty 1687, mezi šlechtu tohoto království, a složivší do jeho rukou slib, může spolu se svými dědici užívat všech práv a privilegií uherské šlechty.
Charter: 4542
Date: 2. duben 1688
Abstract: Smlouva mezi komisaři české komory a Karlem Arnoštem, svob. pánem z Bisingen na Neustupově a Hoděticích, s odvoláním na smlouvu mezi týmiž z 3. prosince 1686, ratifikovanou císařem 28. května 1687 a týkající se pozůstalosti pražského žida Marca Mardochea Meisla (Meysla), kterou obsadil Jaroslav Petr Kinský na vyrovnání své komorní pohledávky jeho dědici ji postoupili věřiteli - Karlu Arnoštu Bisingenovi; komora se dohodla se staršími židovské obce, že na vyplacení tzv. maislovské školy a lázně zaplatí kromě 2 800 zl. složených již u Starého Města pražského a v rentovním úřadě ještě 50 000 zl. rýn., a s Bisingenem se o jeho pohledávku dohodla takto: 1. kromě 2 800 zl. vyzdvednutých z rentovního úřadu obdrží Bisingen postupně 30 000 zl., z nichž se srazí 1 720 zl., vyzvednutých již podle uzavřené, ale ještě v platnost nevstoupivší smlouvy. 2. polovina majetku zbylého u Maislovy vdovy a dcery i jiných (peníze i školní mobiliář) připadne Bisingenovi kromě těch 30 000 zl. 3. první splátka na oněch 30 000 zl. se získá tak, že židé podle dohody odvedou rentamtu za školu a lázeň hned hotově 8 000 zl. 4.) navíc židé k témuž účelu odvedou do půl roku ještě 5 020 zl., a to místo jim uloženého platu 20 zl. týdně. 5. Bisingen obdrží ještě 260 zl. mezitím židy odvedených, čímž se splatí polovina sumy 30 000 zl. 6.) 35 000 zl. zbylých do sjednaných 50 000 zl. budou židé odvádět po 2 250 zl. ročně; v měsíčních splátkách tyto peníze bude dostávat Bisingen, až se mu vyrovná zbytek do 30 000 zl.; toto splácení počne 1. března 1688. 7. rozdělení zbylého majetku u vdovy a dcery se provede za Bisingenovy asistence a polovina se mu přidělí. 8. židé mají být přidrženi k ujednanému placení. Smlouva byla vyhotovena dvojmo pro obě strany.
Charter: 4543
Date: 1. květen 1688
Abstract: Smlouva mezi císařem a ostatními kverky slavkovských a krásenských (Schönfeldtischen) cínových dolů na jedné a společenstvem, na kterém se čtvrtým dílem podílí císařský desátkový úřad, na druhé straně; s ohledem na cestovní náklady společenstva při uzavírání smlouvy, pojištění cen cínu a respektování universální smlouvy české komory o cínu: císař a kverkové přenechávají společenstvu všechen cín s vyjímkou komorních deputátů na dobu 5 let od začátku května 1688 do konce dubna 1693; zavazují se dodávat cín společenstvu do Slavkova, osvobozený od desátků; společenstvo bude platit za každý centnéř, bude-li v malých kusech, 32 říš. tolarů nebo 48 zl., ve větších nebo středních 31 tolarů nebo 46. zl (s možností úpravy při lepší kvalitě rovněž na 32 tolarů); s magistrátem města Slavkova se současně uzavírá smlouva o cenách u nich ulitého cínu. Páni Pflügenstöllnerové zůstávají ze smlouvy vyňati a s cínem disponují volně. Členové společenstva mají vždy na konci kvartálu vypomoci kverkům, kteří nemají peníze ani cín, k zaplacení jejich nedoplatků na účet budoucího cínu, a to vyplatit dopředu 1 říš. tol. na 1 centnéř. Po uplynutí smlouvy má společenstvo ještě 8 týdnů na zaslání zásob cínu do Norimberka, aby neutrpělo škody okamžitým převzetím ortů kverky. Smlouva byla vyhotovena dvojmo pro obě strany.
Charter: 4544
Date: 29. listopad 1688
Abstract: Václav Silvestr Smrčka ze Mnichu (Minichau), zemský místopísař Českého království, jemuž česká komora podle císařského rozkazu z 14. ledna 1686 (Vídeň) postoupila na úhradu jeho komorní pohledávky 6365 zl 25 kr. práva fisku na statku Čečelice v Boleslavském kraji, jehož posledním majitelem byl Václav z Lobkovic na [Vysokém] Chlumci a Roudnici n. L., kníže zaháňský, nejvyšší hejtman ve Slezsku a jeho syn a dědic Ferdinand, s podmínkou, že vrátí asekuraci na tuto sumu a ponese náklady (jak také komora nařídila 21. března 1686 provedení toho královskému prokurátoru Janu Jiřímu von Funk), prohlašuje za sebe a za své dědice, že nemá vůči komoře ani fisku již žádné pohledávky, a vrací prokurátorovi císařskou obligaci, neboť byl za vše uspokojen v přítomnost i prokurátora Ferdinandem z Lobkovic ve smlouvě z 18. srpna 1686, intabulován dne 16. listopadu 1688.
Charter: 4545
Date: 29. leden 1689
Abstract: Jan Václav hr. ze Šternberka, divišovský děkan Václav [?] Kozojedský a purkmistr a rada města Divišova potvrzují statuta literátského kůru při kostele sv. Bartoloměje v Divišově.
Charter: 4546
Date: 2. březen 1689
Abstract: Smlouva Ferdinanda Viléma Popela z Lobkovic na Novém Sedle [n. Bílinou] (Neudorff), Jezeří (Eysenberg), Zaječicích (Sattschitz), Holešicích (Holtzschitz) a Malém Březně (Klein Priesen), královského místodržícího a nejvyššího jegrmistra v Českém království, a purkmistra, rady, starších a obce města Mostu (Brüx), jejichž jménem Lobkovic vyplatil králi 50 000 zl. rýn. za reluiční právo na hrad, město a městské statky, které bylo vyhrazeno králi Rudolfinskou kupní smlouvu, intabulovanou r. 1595, načež král město kvitoval a zrušiv reluiční právo, povolil městu držbu statků a užívání všech práv podle kupní smlouvy včetně práva lovu. Za to město Lobkovicovi odprodává: 1. ves Nové Sedlo (Neudorff) s kostelem sv. Michala a lesem s právem lovu 2. svůj díl vsi Komořany (Commern), pouze s ponecháním 6 strychů pole zemřelého měšťana Samuela Herklotze (z vinic na ,,Rößelgebürg mají poddaní z Komořan a jiných vsí platit hornímu úřadu v mostě po 2 kr. každé suché dny) 3. ves Třebušice (Tripschlitz), kromě obilí a dobytka v tamním dvoře, což si město ponechá 4. přesně vymezenou část lesa ,,Rößelpush", přičemž si zde obě strany nemají střílet zvěř; upravuje se pastva 5. rybníček Lippach-Teuchel s 5 sádkami 6. tvz. Třebušickou obec, což není příslušenství vsi a přenechává se Lobkovicovi na trávu. Kdyby zde však chtěl zřídit rybník a ten měl škodit městskému Soušskému [Tschäuscher] rybníku, může město ,,obec" vykoupit. 7. polovinu louky ,,Saihlweißen" pod Komořany bez 24 vrchnostenských provazů a také těch, které patří kostelu, škole a měšťanům; nad těmi má nadále vrchní právo město. Všechny tyto statky slibuje město 3 roky a 18 týdnů ,,zpravit". 8. Lobkovic slibuje městu předkupní právo, kdyby chtěl zcizit statky koupené v bodech 3., 4., 5. a 6. 9. slibuje dodržovat smlouvu z 30. června 1665 a udržovat příkop přes Komořany a Třebušice až k jezu velkého rybníka 10. městu se má vydávat ročně určité množství rybí násady z jezera 11. ohledně nedoplatků poddaných se Lobkovic má zařídit podle vyjádření deskových odhadů 12. ve vsi Třebušice se nemají zavádět řemesla a obchod na škodu města 13. po schválení této smlouvy císařem a její intabulaci (spolu s císařskou kvitancí na 50 000 zl. přijatých od Lobkovice se obě strany od čtyř týdnů dohodnou ohledně odhadu a ceny, jinak odkáží věc na deskový odhad a podle toho se zařídí, pod trestem 6 000 kop míš. 14. stanovená cena se iuxta zaznamená do desk 15. náklady spojené s vydáním, intabulací a konfirmací smlouvy ponesou společně obě strany, konfirmace bude vložena do desk.
Charter: 4547
Date: 4. červenec 1689
Abstract: Leopold [I.], císař římský a král německý, uherský a český, na žádost bratrů Eliáše Ondřeje, Lea Ferdinanda a Karla Maximiliána Hancklů slibuje, že zaplatí z běžných i mimořádných příjmů svých království a zemí svému šenkovi, přísedícímu lenního a komorního soudu v Čechách a zemského práva v Dolním Rakousku, plukovníku Janu Kristiánu Štubíkovi z Königsteinu sumu 40 000 zl. kapitálu, 6% úroky od 23. října 1672 ve výši 33 446 zl. 400 kr. i staré nezaplacené úroky ve výši 60 000 zl. Tuto sumu s uvedenými úroky postoupili bratři Hancklové Štubíkovi podle smlouvy s ním z 23. října 1672, ratifikované u vrchního úřadu ve Vratislavi (Breßlau) z komorní pohledávky, kterou zdědili po Lazaru ml. Henkel (Hencklovi) z Donnersmarku, a která dle vyúčtování v dvorní účtárně 17. dubna 1687 činila celkem 40 334 zl. a s úroky do 30. září 1686 294 930 zl. 45 kr.
You are copying a text frominto your own collection. Please be aware that reusing it might infringe intellectual property rights, so please check individual licences and cite the source of your information when you publish your data
