Matyáš II., král uherský a český, a jeho rukojmí - purkmistři, konšelé a obecní starší na místě obcí měst Slaného, Loun a Rakovníka, se přiznávají Matyáši st. Štampachovi ze Štampachu na Mšeci /Kornhauze/, Srbči a Přerubenicích a jeho dědicům k dluhu 6000 kop gr. míš., s jejichž splacením se Matyáš Štampach po jednání s královskými komisaři uvolil sečkat po uplynutí splatnosti podle jistoty vystavené na tuto sumu 16. října 1608. Matyáš vyplatil tuto sumu místo krále své manželce Barboře Štampachové z Lobkovic, dceři Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic, které měli podle kšaftu její bratři /nyní zemřelý Jan Waldemar a Bohuslav Jáchym Hasištejnští/ vyplatit věno z Líčkova a Chomutova, pročež se Barbora uvázala v tyto statky a dala tím vzniknout soudnímu sporu. Bohuslav Jáchym se uvolil dát jí 8500 kop a císař Rudolf - tehdy držitel obou statků - 6000 kop, načež Matyáš přejal obě sumy na sebe a pojistil je na svých deskových statcích. Barbora se na to citovaných deskovým zápisem r. 1583 vzdala nároků na oba statky. Dluh má být zaplacen na sv. Jiří r 1612 nebo 2 týdny poté, i s úrokem /úrok do data této jistoty je zaplacen/ a v groších českých. Jinak je věřitel oprávněn zaplacení na rukojmích vymáhat, jako kdyby na to měl pergamenový hlavní list s přivěšenými pečetmi. 

Language: česky