Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka na Jindřichově Hradci, Stráži (pod Nežárkou) a Telči, místodržící a nejvyšší dvorský sudí Českého království, Oldřich Gersdorf z Gersdorfu a Malšvic na Skřipli /Velkém/ Osově, císařský prokurátor, Mikuláš Gersdorf z Gersdorfu a Malšvic na /Velkých/ Horkách (nad Jizerou), vrchní hejtman císařských panství v království a Albrecht Pfefferkorn z Ottobachu na Jinonicích, prezident a radové české komory, uzavírají jménem císaře s Jaroslavem Bořitou z Martinic na Smečně, Malíkovicích, Bílém Újezdci a Okoři, místodržícím Českého království, smlouvu, jíž Martinic slíbil a myslivcům nařídil nestřílet a nechytat ve svých lesích u vsí Rynholec a Žilina, patřících ke smečenskému panství a sousedících s císařskými křivoklátskými lesy, v době od 1. ledna 1615 po dva roky žádnou černou ani vysokou zvěř, aby se rozmnožil počet zvěře v křivoklátských lesích /podobné smlouvy byly již uzavírány s Jaroslavovým strýcem, nejvyšším sudím a kancléřem Jiřím z Martinic i s Jaroslavem samotným/. Za to mu má být podle nařízení daného nejvyššímu lovčímu království a fořtmistru křivoklátského panství odváděn po ta dvě léta roční deputát 10 jelenů, 10 divokých kanců, 10 srn z křivoklátských lesů. Vedle toho může v uvedených svých lesích zastřelit v přítomnosti křivoklátského fořtmistra 3 kusy zvěře. Poddaným z Rynholce a Žiliny má být zadarmo dáno dřevo a pletivo k ohrazení polí ležících u lesů proti zvěři. Dále může Martinic k lovům s chrty a jestřáby na císařských pozemcích u Nového Strašecího a Vašírova. Smlouva nemá být na škodu práv Martiniců na lov v jejich dědičných lesích a na počátku roku 1617, kdy končí její platnost, nemusí být prodloužena. Byla vyhotovena dvojma pro komoru a pro Jaroslava Martinice. 

Language: česky