Fond: České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526)
Grouped by years:
Search inCZ-NA > CGL >>
Charter: 2928
Date: 29. září 1582
Abstract: Rudolf II., císař římský a král německý, uherský a český, z moci českého krále, slezského knížete a vévody opolského a ratibořského vyznává, že prodal městečko Krapkowice (Krappitz) v Opolsku se všemi poddanými, statky a příslušenstvím, hradem, předměstím, vesnicemi Zywocice (Ziwattitz) a Stradunia (Stradunij) v Glogówecku a Boroszów (?) (Borasch) v krapkowickém kraji s povinnostmi, podacími, peněžitými i naturálními platy, kusem řeky Odry, lesy a honitbou, krčmami atd., Hanušovi z Redernu na Rozkochówu (Rossnachaw), jeho dědicům a nástupcům za 16 000 tolerů vyplacených v hotovosti. Postupuje mu zboží se všemi právy a výnosy podle urbáře do dědičného vlastnictví s plným dispozičním právem. Slibuje Redernovi zboží zpravit; Redernové jako držitelé tohoto zboží nesmějí být obesíláni před krále a jeho úředníky, sporné věci s nimi si může král vyřizovat pouze podle privilegií knížectví. Kdyby se někdo chtěl v městečku usadit, může to učinit jen s vědomím majitele. Převod na jiného majitele se má dít před opolským úřadem jako převody jiných statků, list o tom má být zpečetěn zemskou královskou pečetí. Potvrzuje Redernům vlastnictví tohoto zboží a nařizuje nejvyššímu hejtmanu v Horním a Dolním Slezsku, stavům, zemským hejtmanům a sudím, zemskému právu v Opolsku a Ratibořsku, prelátům, rytířům, městům atd. respektovat práva Redernů na uvedená zboží a chránit je.
Charter: 2929
Date: 30. listopad 1582
Abstract: Adam ze Švamberka na Přimdě (Pfraunbergkh) a Olešné (Ollisch) vysvědčuje, že Kašpar Mayer z Lückenriethu (Luckhenriedt), Hanuš Grötsch a Jiří Kaufmann, oba z Waidhausu, užívali hamrů v pusté Střebli (Ströbl) a v /místě řečeném/ Hammerstadt na území sahajícím k Hraničnímu potoku (Röckhlin), které jsou vlastnictvím České koruny a patří k panství Přimda, káceli v okolí lesy a pálili je na uhlí, vše ke škodě jeho poddaných z léna hradu /Přimdy/ (burckhlehischen), v té době povstalých. Když se tito poddaní vrátili k poslušnosti, rozhodl se jmenovaným toto dále nepovolovat: Hanuš a Jiří, ač slibovali odvádět vyšší plat než dosavadních 12 grošů, nedodrželi termín k vyrovnání, proto jim obě jmenovaná místa nebudou ponechána a mají být dovedeni na Přimdu k potrestání; Kašpar Mayer se podrobil, a proto mu za jeho podíl (jde o nedílné zboží) bude postoupeno přesně vymezené území obtékané Hraničním potokem (Raichling) při staré silnici z Rozvadova (Rosshaubt) do Waidhausu (od břízy se třemi kříži); bude mu zde náležet právo pastvy, užitky, volné dispoziční právo a nižší soudnictví (vyšší, a těžba kovů jsou vyhrazeny Adamovi a komoře); za to má odvádět (ve splátkách na sv. Jiří a Havla) 14 říšských tolarů, dokud císař celé panství nevyplatí. V lesíku řečeném Lindig proti Pfrentschskému rybníku (Frenntsch Teuch) má právo vykopat jámy a zřídit pasti na zvěř, střílez zde a lovit, s povinností odvádět čtvrť nebo zadní nohu ulovených zvířat a o letnicích dva tetřevy a čtyři kuřata; zde nesmí pálit dřevěné uhlí. Jinak má kupovat pro hamr uhlí přednostně od jeho poddaných z Rozvadova za nižší ceny. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro obě strany.
Charter: 2930
Date: 23. únor 1583
Abstract: Kryštof Želenský (Zellinský) ze Sebuzína, místopísař Českého království, vydává z nařízení nejvyššího písaře Michala Španovského z Lisova na Pacově pod pečetí místosudího Václava Sturma z Hirschfeldu na Komořanech a svou vlastní z desk zemských (DZV 90, C 12, 11. červen 1583) výpis zápisu, jímž se bratři Adam a Jan Purkrabí z Donína na Žehušicích přiznali svým bratrům Jindřichu a Václavovi z Donína a jejich dědicům k dluhu 30 000 kop grošů českých za podíl na otcovských, mateřských a bratrských statcích. Úroku mají platit 1 800 kop - po 900 na sv. Havla a Jiří počínaje příštím sv. Havlem, nebo dva týdny po termínech. Dluh má být zaplacen po výpovědi dané k některému termínu jednou ze stran rok předem. Jinak se Jindřich a Václav mohou s pražským komorníkem uvázat až do zaplacení jistiny nebo zadrženého úroku v držbu statků Adama a Jana - tvrze a městečka Žehušice s poplužním dvorem a poplužím u Bojman, tvrze a vsi Semtěš s poplužním dvorem, vsi Rohozec, Sulovice (Sulawiczky), Horka /I./, Bojmany, Výčapy, Zaříčany, Sovolusky, Litošice, Krásnice, Sovoluská Lhota (Lhotka), Horušice a Lovčice s platy atd., včetně mlýna při žehušické tvrzi, pivovaru a všeho příslušenství.
Charter: 2931
Date: 18. březen 1583
Abstract: Ladislav z Lobkovic na Zbiroze a Horní Lipině (Hořejší Lindvě), prezident české komory, Humprecht Černín z Chudenic na Chudenicích, podkomoří královny a hejtman Pražského hradu, Mikuláš Nostic na Diehse (Desově), Hertvík Žejdlic ze Schönfeldu na Zvoleněvsi, císařský vrchní hejtman všech panství v Českém království, a Pavel z Lidlova, radové české komory, z nařízení císaře Rudolfa II. uzavírají s Jiříkem Bírkou z Násilé na Krušovicích smlouvu, jíž Jiřík prodává císaři tvrz a dvůr Krušovice a celou ves s platy, svobodnou krčmou, robotami a vším příslušenstvím, jak to držel jako dědičný majetek, i se svršky atd. podle pořízené řezané cedule za 11 500 kop míšeňských. Z toho 6 000 kop mu postupuje na jeho bratru Václavu Bírkovi, od něhož je přijal po jednání jeho přátel před nejvyššími zemskými úředníky, rady dvorské komory a české komory, zbylých 5 500 kop pojišťuje císař na Krušovicích podle relace z 21. března (sic!) tak, že mu počínaje sv. Jiřím roku /15/84 bude každoročně odváděno z důchodů hrádku Křivoklátu 500 kop až do zaplacení sumy i s úroky; kdyby Jiřík potřeboval doplatit tuto sumu dříve, má to oznámit půl roku předem; jinak má Jiřík právo uvázat se s komorníkem od desk v držbu Krušovic až do zaplacení. Jiřík má dát císaři vložit Krušovice do zemských desk. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro komoru a pro Jiříka.
Charter: 2932
Date: 8. duben 1583
Abstract: Děkan kostela sv. Apolináře na Novém Městě pražském Václav Benešovský dává Floriánu Koníkovi, novoměstskému měšťanu, na jeho žádost souhlas ke koupi vinice o rozloze 10 strychů (ležící v ohradě s příkopem nad Vysočany vlevo od silnice z Prahy do Brandýsa mezi vinicí a polem Víta Boháče z Vysočan) za 215 kop míšeňských od poddané děkanství sv. Apolináře Anny Janečkové z Vysočan; vinice je svobodná od všech platů a koupě je zapsána v knihách děkanství. Vydává Koníkovi na tuto vinici hamfest se svobodným dispozičním právem; /změny držby/ se však mají zapisovat do knih děkanství, jimiž se vinice spravuje.
Charter: 2933
Date: 24. duben 158/3/
Abstract: Jan St. Lukavecký z Lukavce na Paběnicích prezidentu a radům České komory: jako nedílný bratr a dědic Jetřicha Lukaveckého z Lukavce, ne něhož Jan Předborský z Předboře na Novém Studenci převedl své právo na zápisné vsi v Čáslavském a Chrudimském kraji Spálava, Chloumek, Kameničky, Nehodovka získané do dědičného vlastnictví podle tržní smlouvy uzavřené s Předborským 5. března 1580 1) císařskými komisaři - nejvyšším mincmistrem Českého království Vilémem Oppersdorfem z Dubu a Frýdštejna na Slavěticích s výběrčím posudného v Pražských městech Urbanem Pfefferkornem z Ottobachu za 858 kop 32 grošů 3 1/2 peníze českých, připomíná komoře, že prokurátor obeslal předchozího držitele vsí ke komornímu soudu a 23. dubna 1583 komorní soud vsi prokurátorovi přisoudil tak, že mu je /Jan/ Kustoš má postoupit zdarma do čtyř neděl. Sděluje, že v té době bude ochoten zaplatit uvedenou sumu, a žádá komoru, aby zajistila císařskou relaci ke vkladu vsí do zemských desk. Ačkoli Jan Kustoš měl podle smlouvy podstoupit vsi hned po složení zástavní sumy 700 kop a ačkoli zemřelý Jetřich Lukavecký tuto částku složil k deskám, Kustoš ji tam nechal ležet a vsi nepostoupil, až se jich musil dosoudit prokurátor při komorním soudu 23. dubna, a to zdarma; Jan Lukavecký žádá proto o sdělení, komu má zástavní sumu odvést.
Charter: 2934
Date: 26. duben 1583
Abstract: Adam ze Šternberka na Sedlici, hejtman Nového Města pražského, jemuž císař učinil za jeho služby milost, že tři krčmy na příbramském panství patřící k rychtě v Radobytcích (Radobiczky) mají odebírat pivo pouze z jeho sedlického pivovaru, ale pouze do odvolání, slibuje za sebe i za své dědice, že vypoví-li mu císař tyto krčmy, do čtyř neděl od výpovědi je do jeho rukou opět vrátí.
Charter: 2936
Date: 21. květen 1583
Abstract: Probošt Ekhard z Schwoben (Sswoben), děkan Václav Grodecký z Brodů, prokurátor Ondřej Kelnerus a kapitula kostela sv. Petra v Brně na žádost Floriána Tomanykla z Kolsdorfu, radního v Brně, vidimují inzerovanou listinu z 24. března 1578 (Bratislava - na zamku ... Presspurku), jíž císař Rudolf II. dal bratrům Janu a Jakubovi Menczlům a jejich strýci Floriánu Tomanyklovi za zásluhy, které si Jan získal v podkomořském úřadě Moravského markrabství, erb (šikmo dělený vzhůru k pravému rohu s červeným a bílým polem, ve středu s medvědem probodeným oštěpem, žluto-modrými a červeno-bílými přikryvadly a medvědem v klenotu) a povyšuje je do vladyckého stavu a udílí jim a manželským potomkům přídomek z Kolsdorfu. Nařizuje všem to respektovat pod pokutou 25 hřiven zlata.
Charter: 2937
Date: 26. květen /15/83
Abstract: Šebestián z Vřesovic na Touchovicích Bohuslavu Felixovi Hasištejnskému z Lobkovic a na Chomutově a Líčkově, nejvyššímu komorníku Českého království: zasílá mu jistotu na 500 kop o vydání jedné jistoty na dvě částky, které mu mají zaplatit Hendrych Polbric (Bolbryc) a Zikmund Dobřický (po 500 kopách). Dále zasílá výpis úroků a nákladů dlužných oběma těmito osobami, vydaný purkrabským úřadem; protože Bohuslav nechce přejmout úrok z Polbricova dluhu, shrnuje výši dluhu Dobřického - 576 kop 45 grošů 5 peněz míšeňských, úhrnná jistota má znít na 1 076 kop míšeňských. Chce vyžádat ještě od purkrabího list na zadržené Polbricovy úroky, pak teprve přijme od Bohuslava jistotu, kde bude z Polbricova dluhu uvedeno jen 500 kop. Bohuslav mu dluží 45 kop úroku z minulého dluhu 1 500 kop (do sv. Jiří), může to připojit k jistotě, která by pak zněla na 1 121 kop míšeňských. Přijede k němu, jak se vrátí z Prahy.
Charter: 2938
Date: 1. červenec 1583
Abstract: Papež Řehoř XIII. na žádost generálního probošta Tovaryšstva Ježíšova Claudia Aquavivy opětně potvrzuje a uděluje koleji řádu na Starém Městě pražském zřízené císařem Ferdinandem I. z tamního kláštera a kostela dominikánů u sv. Klimenta s přidáním sousedního domu, dotací 1 400 tolarů ze statků Oybinského kláštera, 450 zlatých z kláštera Doberlug (Doberluch) v Lužici a 300 tolarů z komorních důchodů a s právem vyplatit původní statky dominikánského kláštera (což potvrdili Maximilián II. i Rudolf II., který potom nahradil příjem z komory donací statku /Přední/ Kopanina), jejich dům s kostelem a přilehlými budovami, právo výplaty /dominikánských statků/; pokud jde o příjmy 1 400 tolarů a 450 zlatých z kláštera Oybinského a celestinů v Doberlugu či jiných klášterních statků v Lužici, nepřesahující v úhrnu 1 200 dukátů, odděluje je /od jmenovaných klášterů/ a připisuje na věčné časy koleji. Pražskému arcibiskupu a biskupům Amerinskému? (Amerin.) a olomouckému nařizuje, aby na požádání generálního probošta Claudia publikovali obsah této buly a dbali na to, aby rektor a kolej nebyli proti jejímu znění poškozováni.
Charter: 2939
Date: 5. červenec 1583
Abstract: Purkmistr a rada města Plzně na žádost purkmistra a rady města Tachova vydávají vidimus výše opsané listiny krále Jiřího /Poděbradského/ 1) ze 7. května 1461 (Praha), jíž ustanovuje, že až bude město Tachov českými králi vyplaceno ze zástavy, budou si měšťané moci brát k obnově domů, které by byly zničeny ohněm založeným nepřáteli nebo vzniklým z nedbalosti, ať ve městě nebo na předměstí, dřevo z královského lesa řečeného hvozd a z jiných lesů patřících k hradu a městu, kde jim bude ukázáno lesníky. Úředníci a purkrabí nemají z tachovského hradu odcházet, dokud nezaplatí dluhy, které mají ve městě. Dále potvrzuje zvyk řezníků prodávat maso všech zvířat na váhu za určitou cenu.
Charter: 2940
Date: 5. červenec 1583
Abstract: Purkmistr a rada města Plzně oěvřuje opis majestátu císaře Rudolfa II. z 22. října 1577, kterým potvrzuje purkmistru, konšelům a obci města Tachova jejich privilegia potvrzená císařem Maximiliánem /II./.
Charter: 2941
Date: 8. červenec 1583 1)
Abstract: Jiří z Rochau na Krummennaab (Krummennaue), zemský sudí a správce v Parksteinu (Barckstein) a Weidenu (Weyden), který koupil od JIndřicha z Trauttenbergu na Reuthu faru s podacím, školu a stateček v Krummennaabu, slibuje za sebe i za své dědice zachovávat všechny podmínky a výhrady obsažené v inzerované listině o prodeji vydané téhož dne: Jindřich z Trautenbergu na Reuthu prodává Jiřímu z Rochau /tituly/ jeho manželce Dorotě rozené Leschové a dědicům faru ve vsi Krummennaab s příslušenstvím, jak ji /Jindřich/ držel po předcích, s farním dvorem, poli a lukami, desátky v obilí ze Steinbühlu (Stain Püehel), Krummennaabu a Burggrubu (Grueb), právo rybolovu a pastvy, vše podle zpečetěného rejstříku, který bude Jiřímu vydán; dále stateček v Krummennaabu, patřící k faře, s platy rovněž podle registru; dále školního mistra s domkem, poli a příslušnými důchody a služebnostmi podle registru, na všech uvedených statcích pak soudnictví a pokuty; příslušenství má být zachováno podle uvedeného rejstříku vyhotoveného dvojmo - pro obě strany. Kdyby Jiří musil něco z toho vyměnit, tedy jen za stejně dobré statky. Kostelní desátky, platy a důchody jsou rovněž sepsány v rejstříku a Jindřich je povoluje každému faráři, školnímu mistru i stateček jako od starodávna; pro kostel, faru, školu i dvůr má být dáváno stavební dříví bezplatně, školní mistr má za to dodat na panství Reuth v březnu vždy 1 sáh dřeva. Přebytky v kostelních účtech mají zůstat kostelu, rovněž se mu má vrátit bohoslužebné náčiní - podle inventáře. Mariánský desátek pro faráře ve výši 2 osminek žita ve velikonočním týdnu, který je lénem Nothaftů z Weissensteinu, má zůstat jako dosud. Jindřich vyhrazuje pro sebe i dědice místa v kostele a hrobku, jako měli předkové, a pro poddané pohřbívání na hřbitově. Farář má každou středu sloužit mši a kázat v Reuthu, den po hodu božím vánočním, velikonočním a svatodušním má tam kázat a rovněž o dvou svátcích tamního kostela. Zboží se prodává za 470 zlatých v hotovosti vyplacených. Jindřich postupuje Jiřímu kostel, faru, školu i statek do dědičného vlastnictví, zříká se všech nároků na ně a propouští faráře, školního mistra i nájemce.
Charter: 2942
Date: 11. červenec 158,
Abstract: Petr Eysen, služebník při stříbrné komoře francouzské královny, na místě své manželky Kateřiny a jejích bratrů Martina a Jakuba, sirotků po Šimonu Šenaurovi, jako jejich poručník, poté, co prodal s jejich souhlasem dům původně pražské kapituly, ležící mezi branami podle domu doktora Galla, za 400 kop grošů míšeňských Mandaleně Kienostové z Kienostu jinak Prefátové, po níž jej podle kšaftu zdědila její matka Kateřina Kienostová, postupuje Kateřině a jejím dědicům všechno právo své a uvedených sirotků na tento dům a čtyři listiny na něj vydané: 1) probošta Jindřicha, děkana Petra z Lindy a kapituly pražského kostela pro služebníka komory arciknížete Ferdinanda Jana Gwarienta z Riello ze 17. února 1562 (Pražský hrad); 2) císaře Ferdinanda /I./, obsahující konfirmaci pro téhož, z 15. června 1562 (Pražský hrad); 3) císaře Maximiliána II., potvrzující dům registrátoru říšské kanceláře Šimonu Šenaurovi, z 28. září 1570 (Speyer) a 4) Rudolfa II. s konfirmací pro Šimonovy dědice ze 7. března 1583 (Vídeň).
Charter: 2943
Date: s. d. /cca 16. srpen 1583/
Abstract: Jan st. Lukavecký z Lukavec na Paběnicích radům české komory: připomíná jim, že je ochoten a připarven hotově zaplatit 858 kop 32 grošů 3 1/2 peníze českých (k deskám zástavní sumu 700 kop a císaři za prodej do dědičného vlastnictví 158 kop 32 grošů 3 1/2 peníze) podle smlouvy o zástavní vsi, které 23. dubna /15/83 králův prokurátor obdržel na komorním soudu od Jana Kustoše postoupením zdarma 1), 16. srpna je převzali císařští komisaři a ti Janu st. Lukaveckému uvedli v poslušenství tamní poddané. Protože podle poručení komory z 27. dubna (Pražský hrad) ponechává zástavní sumu dosud u sebe, žádá, aby ji mohl zaplatit a aby mu vsi podle smlouvy byly vloženy do trhových kvaternů zemských desk a vymazány z památných zápisných kvaternů. Jan Kustoš nechtěl zástavní sumu přijmout, odkázal na správce oněch vsí, a jeden z nich - Anna Kekulová z Biskupic, Lukaveckého obeslala, aby ji zastoupil. Žádá proto urychlené rozhodnutí.
Charter: 2944
Date: 18. srpen 1583
Abstract: Jiřík Adelsbach z Damsdorfu, císařský hejtman na Pardubicích, radům české komory: sděluje, že podle jejich nařízení ze 7. srpna (Pražský hrad) doručeného mu spolu s psaním Jana Chuchelského (k jehož doručení a vyřízení došlo pro zaneprázdnění Chuchelského až v pátek 16. srpna) by se rád účastnil spolu s Chuchelským komise ohledně vsí Jana Kustoše Kunětického - Kameničky, Chloumek, Zubří, Křemenice, Barovice, Nehodovka, Spálava - podle obranných listů, nemůže však tak učinit pro špatné zdraví, a vypravil proto místo sebe místohejtmana Jiříka Čejku, aby spolu s Chuchelským uvedl tamní lidi v poddanství císaři a hned nato v dědičné člověčenství Janu st. Lukaveckému z Lukavec. Dále sděluje podle zprávy Jiříka Čejky zvýšení majetku v uvedených vesnicích oproti vydaným registrům: ve Spálavě podle svědectví Machka Křičků se platí při sv. Jiří i Havlu o 3 groše víc, v Barovicích Jíra Král svědčí, že má připsáno navíc 1/2 dne roboty a 1 slepici něž má platit, v Křemenici Mach Jirků má připsánu 1 slepici, Samek 1/2 slepice. Lidé z těchto vsí dále před Chuchelským a Čejkou vyznali, že Jan Kustoš v tamních lesích dal během tří let posekat a na své pily odvézt dříví v ceně 3 kop na jejich škodu.
Charter: 2945
Date: 16. říjen 1583
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, a jeho rukojmí Henrych st. ze Švamberka na Krasíkově (Švamberce), Přimdě a Střebli, Vilém Sviták z Landštejna na Krašově, Aleš Berka z Dubé a Lipé na Bělé, Kašpar Melichar ze Žerotína na Kolíně, Jan Kokořovec z Kokořova na Prádle a Kryštof Lubský z Lub na Řenčích se přiznávají Jiřímu z Lobkovic na Libochovicích a Mělníce a jeho dědicům k dluhu 6 000 kop grošů českých pražských (po 60 groších, groš po 7 bílých penězích), z nichž 5 000 kop mu Jiří zapůjčil na splátku císařského dluhu 13 600 kop u Jaroslava ze Smiřic na Kostelci nad Černými Lesy, 687 kop 30 grošů je Jiřímu dlužen podle účtu učiněného s ním v účtárně české komory 15. března 1582, 250 kop za mlýn na hradeckém císařském panství, jejž k císařově ruce koupil, a 62 kopy 30 grošů vyplatil Jiří hotově rentmistrovskému úřadu. Dluh má být zaplacen na sv. Jiří /15/84 nebo dva týdny poté i s úrokem, a to opět v groších pražských; jinak mohou věřitelé dluh na rukojmích vymáhat, jako kdyby na to měli pergamenový hlavní list s jmény a přivěšenými pečeťmi rukojmích.
Charter: 2946
Date: 19. říjen 1583
Abstract: Adam Krajíř z Krajku na Mladé Boleslavi se přiznává své manželce Martě Krajířové z Veselice na Mladé Boleslavi a Kosmonosích a jejím dědicům k dluhu 2 500 kop grošů českých pražských a zavazuje se platit počínaje příštím sv. Jiřím vždy na sv. Jiří a Havla úrok podle nového nařízení a splatit celý dluh po výpovědi dané jednou ze stran ke sv. Jiří nebo Havlu půl roku předem. Jinak mohou věřitelé splacení vymáhat listovním právem podle zemského řádu.
Charter: 2947
Date: 16. prosinec 1583
Abstract: Adam st. ze Šternberka na Sedlici (Sedlci), hejtman Nového Města pražského, i na místě svých nezletilých bratrů Albrechta a Václava, Pavel ze Šternberka, rytíř řádu sv. Jana Jeruzalémského a komtur v Týnci (Teynczy), Štepán Jiří ze Šternberka, Jiří ze Šternberka na Zelené Hoře a Plánici, komorník arciknížete Ferdinanda, na místě pomateného Ondřeje a nezletilých nedílných bratrů Ferdinanda a Ladislava, Jan ze Šternberka na Úštku a Ladslav ze Šternberka, synové po Zdeňkovi ze Šternberka na Blatné a po Ladslavovi ze Šternberka na Zelné Hoře a Plánici, vysvědčují, že otec Adama st., Pavla, Štěpána Jiřího, Jana, Ladislava, Václava a Albrechta - Zdeněk ze Šternberka - postoupil svůj díl domu na Hradčanech (vedle domu probošta pražského kostela) Kateřině z Lokšan, tehdy vdově po Ladslavovi ze Šternberka; druhý díl domu - po Janovi ze Šternberka - postoupil jeho syn Adam ml. na Konopišti Adamovi st. na Sedlici; třetí a čtvrtý díl - Viléma a Ladslava ze Šternberka - připadl na Jiřího, Ondřeje, Ferdinanda a Ladislava. Zdeňkovi synové potvrzují a postupují právo na díl svého otce Kateřině, nyní již provdané za Jiřího st. z Lobkovic na Hazmburce, Libochovicích a Mělníce, nejvyššího sudího Českého království; také Adam st. jí postupuje svůj díl, který má od Adama ml., a Jiří oba díly své i svých bratrů, takže Kateřině Lobkovské z Lokšan připadá celý dům s plným dispozičním právem.
Charter: 2948
Date: 10. leden 1584
Abstract: Barbora, vdova po Pavlu Muffelovi, měšťanka norimberská, císaři Rudolfu II.: žádá jej, aby potvrdil a udělil norimberskému měšťanu Lukáši Plöedtovi, jejímu švagru, lénem polovinu hradu a městečka Eschenau včetně ungeltů a platů, pozemků, svobod atd., které držela lénem se svým manželem, po jeho smrti však již dále držet nemohla a odprodala proto Lukášovi. Zříká se léna a všeho jeho příslušenství i s povinnostmi, jimiž byla císaři jako českému králi a lennímu pánu zavázána, ve prospěch Lukáše, jemuž vše postupuje. Její švagři Bartoloměj Pömer a Oldřich Hanuš Starck, norimberští měšťané, připojují na její žádost své pečeti.
Charter: 2953
Date: 2. květen 1584
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, osvobozuje karlštejnskému purkrabí Jáchymovi Novohradskému z Kolovrat na Košátkách a Buštěhradě a jeho dědicům od městského práva jeho dům U tří labutí na Menším Městě pražském, ležící mezi domy U černé růže a U divokého muže, jejž drželi Albrecht z Ostrovačic, po něm Jan ze Šternberka na Konopišti, včetně majetku postoupeného k domu Janem Žďárským ze Žďáru na Kladně, i toho, co Jáchym k domu přistavěl. Dům se vyjímá z knih Menšího Města, osvobozuje od všech povinností a nebude nadále šošovním, nýbrž zpupným dědickým majetkem s právem svobodné dispozice se zápisem v deskách zemských, bez povinností vůči purkmistrovi, konšelům a obci. Větším i menším úředníkům desk zemských a purkmistru, konšelům i obci Menšího města se nařizuje respektovat uvedená práva Jáchyma i jeho dědiců a na jejich požádání zapsat tuto listinu do desk.
Charter: 2949
Date: 9. březen /15/84
Abstract: Petr Boubínský z Újezda na Střele, který půjčil a na sv. Jiří /15/83 do rentmistrovského úřadu císaři odvedl 500 kop grošů českých tak, aby po dobu půjčky krčmáři ze vsi Štěchovice patřící k císařskému panství kašperskému (karlssperskemu) brali pivo z Petrova pivovaru. načež mu císař vydal na tu sumu jistinu s úrokem, slibuje za sebe i za svédědice, že tento úrok nebude pobírat (takového úroku užíti nechceme...).
Charter: 2950
Date: 4. duben /15/84
Abstract: Šimon Arnošt Jenger z Drásova, který si po smrti své sestry Anny Muchkové činil nárok na mlýn u Rokycan a jiné dědictví a chtěl dědit její neodkázaný majetek, přičemž však král prokazuje na to větší nárok, zříká se jménem svým a svých dědiců všech nároků na dědictví ve prospěch krále, a to za 100 kop míšeňských (jinde 100 tolarů), které mu z milosti dal král vyplatit z rentmistrovského úřadu.
Charter: 2951
Date: 14. duben /15/84
Abstract: Samuel Lipert (Lipperdt), t. č. v Horním Slavkově (Schlaggenwaldt), jemuž císařský horní rada (Pergkrath) v Českém království Hanuš Jiří Giennger prodal kmetcí dvůr v Hájích (Rabessgruen) mezi /dvory/ Hanuše Hainla a Hanuše Ramanhöfena s právem svobodného příjezdu, slibuje za sebe i za své dědice dvůr řádně zaplatit podle kupní listiny, odvádět z dvora platy a vykonávat roboty a jiné povinnosti za starodávna stanovené.
Charter: 2952
Date: 21. duben /15/84
Abstract: Rudolf II., císař římský a král uherský a český, potvrzuje na žádost zbraslavského opata Ondřeje nového opata sedleckého kláštera Bartoloměje Makše, jehož Ondřej jako vizitátor se souhlasem pražského arcibiskupa Martina ustanovil opatem po smrti předešlého sedleckého opata v době moru a prezentoval jej císaři.
Charter: 2954
Date: 11. květen 1584
Abstract: Císař Rudolf II. a Jan Precht z Rotenburgu, úředník kašperského panství, uzavírají smlouvu: císař odprodává Janovi od kašperského panství do dědičného vlastnictví ves Bohdašice s kmetcími dvory a platy, lesy, mlýnem, potůčkem, výsadní krčmou a vším příslušenstvím, za 400 kop grošů českých hotově vyplacených. Dědiny a ves nemají být nadále "královstvím", ale dědičným majetkem Jana Prechta, a císař se zavazuje je zpravit; vymiňuje si však solní sklady a právo nařídit cla na bohdašických pozemcích. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro Jana Prechta a pro komoru.
Charter: 2955
Date: 12. květen 1584
Abstract: Císař Rudolf II. a purkmistr a konšelé na místě obce královského města Sušice uzavírají smlouvu, jíž císař městu dědičně odprodává od kašperského panství vsi Dobršín, Chmelná, Kadešice (Kaczicze), Podmokly, Humpolec a Platoř (Platori) s dvory, pozemky, říčkou, platy, robotami, krčmami a vším dalším příslušenstvím, za sumu 6 700 kop grošů českých. Tyto vsi nebudou jako dosud "království", ale dědičné zpupné statky Sušických.Císař jim tyto statky zpraví vším svým zbožím v Českém království; vymiňuje si solní sklady, nařizování cla a vrchní právo na kovy a dolování na pozemcích uvedených vsí. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro komoru a pro Sušické.
Charter: 2956
Date: 12. květen 1584
Abstract: Císař Rudolf II. a purkmistr a konšelé na místě obce města Kašperských Hor (Hor zlatych Perkreychnssteyna) uzavírají smlouvu, jíž císař městu odprodává dědičně od kašperského panství vsi Plavečín, Řetenice (Gidrcze) s mlýnem, Nicov (Niczowo), Milov (Milowo), Červená, Lidlovy (Lidlowské) Dvory, sklenářské huti Svojše a "Woglsan", ves Malý Kozí Hřbet (Czymruky Menssy) s mlýnem kromě cla, Velký Kozí Hřbet (Czymruky Wietssy), Plzenec (Pilzner), Opolenec, Tuškov (Tusskowy), 2 dvory u sv. Mikuláše, Žlíbek a /Dolní/ Dvorce s kmetcími dvory, platy, zvláště těmi, které odvádějí někteří z Kašperských Hor k zámku Kašperku, se všemi pozemky, robotami, pivovarem, sladovnou, pilou v Kašperských Horách, kostelním podacím, krčmami atd., za 4 450 kop grošů českých hotově zaplacených. Tyto vsi nemají být nadále "království", ale dědičný majetek města. Obyvatelé uvedených vsí mají v případě, že by císař chtěl plavit dříví z královských lesů, jež má nyní v zástavě hejtman německých lén Jan st. z Lobkovic na Točníku a Nové Bystřici, po řece Otavě, za plat kácet dříví, svézt je k vodě a dělat a plavit vory. Císař má městu prodané vsi zpravit svými statky; vymiňuje si solní sklady, nařizování cla a vrchní právo na kovy a dolování na pozemcích uvedených vsí. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro komoru a pro město.
Charter: 2957
Date: 13. květen 1584
Abstract: Císař Rudolf II. a Jan st. Horčice z Prostého a na Bratronicích uzavírají smlouvu, jíž císař Janovi a jeho dědicům odprodává dědičně od kašperského panství 3 poddané ve vsi Soběšice (Sobieczyczych), kteří platili k záduší do Nicova (Nyczowa) 1 kopu 20 grošů, ale nyní byl záduší tento plat poukázán na jiných lidech v Nicově, takže jej mají odvádět své vrchnosti, s jejich dvory, robotami atd., za sumu 225 kop grošů českých hotově vyplacených. Uvedení lidé nemají být nadále "království", ale dědičný majetek Jana st. Horčice. Císař má Janovi prodané lidi "zpravit" svými statky; vyhrazuje si na jejich pozemcích právo zařídit sklad soli apod. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro komoru a Jana Horčici.
Charter: 2958
Date: 18. květen 1584
Abstract: Hanuš Wolf z Globen na Těšově (Teschaw), na jehož pozemcích je důl, přičemž jemu příslušný výtěžek ze čtyř dědičných kuksů je mu zadržován ve slavkovském úřadě (Schleckhenwaldt) (a to jednak pro smlouvu Ferdinanda /I./ s tehdejším zástavním držitelem Loketska Šlikem z roku /15/45 o vyhrazení výnosů z dolů, jednak v důsledku Hanušova sporu s bratry o kuks), slibuje za to, že mu císař na jeho žádost povolil ještě před rozhodnutím celé věci výtěžek, připadající nyní na smrkovecké (Schönfichtischen) doly, u úřadu vyzvednout, že jej bez prodlení hotově vyplatí právoplatnému majiteli, jestliže se dodatečně ukáže, že jemu samotnému nenáleží. Ve sporných věcech rozhodne jeho vlastní nebo císařský horní soud.
You are copying a text frominto your own collection. Please be aware that reusing it might infringe intellectual property rights, so please check individual licences and cite the source of your information when you publish your data
