Albrecht, Jiří a Karel, nedílní bratří, knížata minstrberská, potvrzují na prosbu žďárského kláštera všechna jeho privilegia, jak to hodlal učinit již jejich otec Jindřich. Dále osvobozují klášter od břemen a slibují, že jej nebudou zcizovat, zastavovat ani prodávat. Dopustí-li se kdo z nich, nebo z jejich potomků násilí na klášteru, pozbývá podacího práva. Po vymření jejich rodu klášter si může sám vyvolit opravního pána. Svědkové: Jan, bývalý biskup varadínský, nyní františkán, Ondřiej, opat lubenský, Benedikt, opat kláštera P. Marie na písku ve Vratislavi, Jan, opat kláštera sv. Vincence na předměstí vratislavském, Antonín, opat hendrychovský, Jakub, opat kamenický, Kryštof Reibnitz, kanovník u sv. Kříže ve Vratislavi, Jan z Fulštejna, maršálek, Konrád, purkrabí z Donína, Sebald Huber, doktor lékařství, Jan Děvic z Libňova, Vilém Mošovský z Pontvic, Jan Gumpertův ze Slíbenova na Češele, Jiří Borovský, hejtman na Bernstatě, Jindřich Reichenbach na Petrovicích, Kryštof Borčic z Borové, Jan Šof z Hertigwaldu, Kliment z Jakšenova, kancléř vydavatelů. Tuto záležitost měl na starosti Kašpar Frank z Frajnstatu, farář Vincikský, písař knížecí kanceláře. 

Language: latinský