Ladislav mladší z Lobkovic svému otci, nejvyššímu hofmistru Českého království /Janovi staršímu z Lobkovic/: dověděl se o hněvu a ''nelásce'', které otec k němu chová, pro pomluvy svého kaplana kněze Jeremiáše; vyvrací to poukazem na to, že byl v /královské/ jízdě a zasloužil se tam o čest svého otce více než svou, jak otec sám zjistí po návratu císaře do Čech. Přijímá pod obojí, je však podle katolického zvyku přesvědčen o přítomnosti celého Krista v hostii i kalichu; s manželkou se srovnal ve víře, když ji on, její bratři i zpovědník k tomu přivedli (dříve nevěděli, je-li židovka či křesťanka, protože nebyla nábožensky vychována). Ubezpečuje otce o synovské poslušnosti a prosí, aby se od něho pro pomluvy neodvracel. Vyřizuje otci pozdravy jmenovaných pánů a nabídku služeb pana z Pernštejna. Další sdělí otci osobně. 

Language: česky