Rudolf II., císař římský a král uherský a český, Janu st. z Lobkovic na Točníce a Nové Bystřici, Ondřeji, opatu kláštera zbraslavského, a Mikuláši Skalskému z Dubu na Slušticích, královskému prokurátoru: protože osecký a světecký klášter mají být postoupeny pražskému arcibiskupu Antonínovi, nařizuje jim, aby určili den, oznámili jej i Antonínovi a tehdy se všichni sešli v obou klášterech, sepsali inventář, dobytek, obilí atd. v dvoje urburní registra, dále sestavili dva inventáře kostelních klenotů a popisy svršků a nábytku; jeden exemplář zůstane vždy v klášteře, druhý obdrží komora. Potom mají svolat poddané obou klášterů a uvést je v poddanství arcibiskupovi. K zjištění povahy dluhů zemřelého oseckého opata mají obeslat na den svého pobytu v oseckém klášteře všechny opatovy věřitele a rukojmí s příslušnými jistotami a vyšetřit, které dluhy vznikly s královským povolením pro dobro kláštera; o výsledku zašlou králi zprávu, aby se mohl o dalším postupu poradit se zemskými úředníky. 

Language: česky