Vladislav /II./, král český, vysvědčuje, že se pro ukončení krveprolití dohodl s uherským králem Matyášem na těchto podmínkách: do letnic 1477 má být mezi ním a českou a uherskou šlechtou příměří; do této úmluvy přijímá císaře Fridricha a polského krále Kazimíra a císař má ji potvrdit svým patentem. Tato úmluva však má platit mezi Vladislavem, Kazimírem a Matyášem i tehdy, když k ní císař nepřistoupí. Má být příměří mezi králem Kazimírem a jeho poddanými a králem Matyášem a jeho poddanými v Čechách; mají být propuštěni všichni zajatci kromě Mikuláše Střely; poněvadž Matyáš v době dřívějších příměří dobyl některé hrady na Moravě a ve Slezsku, má se dohodnout s jejich držiteli na příštím sněmu v Praze, hrady obsazené od vpádu Kazimírova do Slezska se mají vrátit majitelům do 14 dnů. Obě strany si mají oznámit ty, kteří se přidali k opačné straně, a ponechat je při jejich statcích. Ať se přihlásí ke kterékoli straně, nemají být po dobu příměří obtěžováni. Po dobu příměří nemá žádná strana přijímat poddané druhé strany. Všechny strany si mají vojensky pomáhati navzájem při dobývání tvrzí lupičů, na příměří mají dohlížeti jak v Čechách, tak na Moravě vždy 2 hejtmané z obou stran. Poddaní obou stran mají do sv. Fabiána a Šebestiána položit listy na zachování úmluvy. V Čechách mají být v krajích ustanoveni 2 hejtmané z obou stran a ustanovují se různá správní opatření. (Zemské a dvorské desky mají sloužit jako před válkou). 

Language: latinsky