František Josef I., císař rakouský, král uherský a český, podle rozhodnutí z 29. prosince 1876 uděluje Alfrédu Karlu Augustinu Konstantinovi, čtvrtému vévodovi z Beaufort, narozenému v Bruselu roku 1816, markýzovi von Spontin atd., majiteli fideikomisu v Čechách, a jeho mužským nástupcům v prvorozenecké vévodské linii, respektive ve fideikomisu, zřízeném roku 1860, a v knížecím stavu, právo užívat označení vévoda a kníže z Beaufortu. Dále vysvědčuje, že jemu a jeho uvedeným nástupcům usnesením z 5. února 1878 udělil právo užívat titulu "Durchlaucht" a slavnostně mu tento titul udílí spolu s knížecím erbem (čtvrcený štít zlatý, v prvním a čtvrtém poli šikmé červené břevno lemované dvěma pruhy, druhé a třetí pole vodorovně desetkrát červeně pruhované, v srdečním stříbrném štítku šikmé červené břevno se třemi zlatými mušlemi a dvěma pruhy, turnéřská helma s korunou, v klenotu dva stříbrné nože, jako štítonoši dva lvi, držící také po praporcích s motivy erbu, v pozadí hermelínový a purpurový knížecí plášť). Erb vymalován na fol 3 r. 

Language: německy