Vladislav /Jagellonský/, král uherský a český, na žádost nejvyššího komorníka Českého království Jana z Šelnberka a na Kosti (Cossten) dává jeho synu Jiřímu z Šelnberka a na Kosti, který se spříznil s opavskými a ratibořskými knížaty sňatkem a získal tak některá jejich knížectví a panství v Horním Slezsku, stejná privilegia a výsady, jako mají tato knížata, jimž je udělil král Jan /Lucemburský/ a potvrdili bývalí čeští králové i sám Vladislav. Jiří z Šelnberka, jeho dědici a nástupci v držbě Kmovska (Jegerndorfischen), Hlubčicka (Leobschutzischen), Vladislavska (Laslischen), Bruntálska (Freudenthalischen), zámku Úvalno (Lobenstein) a Horní Benešov (Mongtlen Benesch) mají držet vše uvedené s rytíři, many, vesnicemi, rybníky, podacím kostelem, právem pastvy a lovu, se všemi kovy a solí, které tam najdou i s mincí, jak ji užívala krnovská knížata; stejně jako opavsko-ratibořským knížatům jim náleží dědické právo v ženské linii, vymře-li mužské, a právo soudnictví nad poddanými a many. Budou povinni zachovávat zemský řád a práva slezského knížectví, v právních otázkách se vždy porovnat se slezskými knížaty. Hejtman je bude zvát na sněmy knížat, kde jim bude patřit hlas a místo hned za knížaty, před knížecími rady. Hejtmanům Horního i Dolního Slezska a knížatům se nařizuje tyto výsady Šelnberků zachovávat a hájit. 

Language: německy