Papež Jan XXIII. potvrzuje rozhodnutí olomouckého biskupa Konrada z Vetchy ve sporu sedleckého kláštera spolu s malínským farárem a správcem horejšího kostela v Kutné Hore z jedné a pražské kapituly spolu s pnovickým farárem a správcem nového kostela sv. Barbory u kutnohorských hradeb Leonardem a bratrstvem zrízeným k stavbe tohoto kostela z druhé strany o hranice obou farností, o farní práva a práva žactva škol zrízených pri obou kostelech z 16. 4. 1410, které je inzerováno. Oba farári mají vykonávat farní práva na území své farnosti s povolením nekterých pohrbu na vlastní prání zemrelého z Kutné Hory u sv. Barbory, nemají si navzájem pretahovat verící a dary od nich, církevní služby kneží a žáku pri pohrbech z druhé farnosti nemají být na úkor príslušného faráre, žáci obou škol mohou žebrat a koledovat volne, avšak kneží mají koledovat pouze ve svých farnostech. Procesí pri nekterých velkých svátcích povedou oba farári spolecne a o jiných se mohou dohodnout, k zamezení prípadných sporu jsou upresneny hranice obou farností. K rychlejšímu dokoncení kostela sv. Barbory povolil sedlecký klášter lámání kamene na svých pozemcích, clenové bratrstva slíbili zakoupit pro malínského faráre, vzhledem ke zmenšení jeho príjmu vyplývající z této dohody, 6 kop grošu rocního platu na svobodných statcích a pripojit je k malínskému kostelu.