Kapitula sv. Petra a Pavla v Brně byla založena 7. 3. 1296 olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce. Brzy po svém vzniku byla obdařena řadou privilegií, z nichž nejdůležitější byla exempce papeže Urbana V. z roku 1365, která vyjímala kapitulu z pravomoci olomouckého biskupství a podřizovala ji přímo Svatému stolci. Do správy kapituly patřil v Brně i kostel sv. Michala, kostel sv. Máří Magdaleny a kaple sv. Jana na Špilberku. Nejstarší dochovaná kapitulní statuta pocházejí z roku 1416, byla však několikrát přepracována, naposledy v roce 1843. V čele kapituly stál probošt, prezentovaný abatyší kláštera cisterciaček v Předklášteří. Roku 1331 zřídil Jan Lucemburský ještě úřad děkana a arcijáhna. Počet kanonikátů se z původních dvou rozrostl až na 14. Od 14. století působila při kapitule svatopetrská škola, která ve své době významně přispívala k šíření vzdělanosti ve městě. Někteří členové kapituly vynikli na poli uměleckém jako například malíři miniatur Jan z Opavy a Jan z Opeln nebo z pozdějších hudební skladatel Alois Engelbert Partsch z Adelsternu, který udržoval styky s Wolfgangem Amadeem Mozartem. K hospodářskému zajištění kapituly náležela držba obcí Cejl, Podolí, Bedřichovice, Prace, Nebovidy, Horní a Dolní Heršpice, Bohunice, Ořechov, Mokrá, Komárov, Polní ulice a Velešovice. Za třicetileté války utrpěla kapitula velké škody – v roce 1621 jí byly statky načas zabaveny, při obléhání Brna roku 1643 pak kostel na Petrově spolu s kapitulními domy vyhořel, vypáleny byly i statky. Z této ekonomické pohromy se kapitula vzpamatovávala jen velmi těžce. Po stránce společenské ovšem její prestiž značně stoupla se založením brněnského biskupství v roce 1777. Dosavadní kolegiátní kostel byl povýšen na katedrální a poslední kapitulní probošt Chorinský se stal prvním brněnským biskupem. Členové kapituly se od té doby uplatňovali nejen v duchovní správě farního kostela sv. Petra a Pavla, ale pravidelně zastávali i důležité úřady na biskupství. Význam kapituly ještě narůstal v dobách, kdy biskupský stolec nebyl obsazen. Ve 20. století zažila brněnská diecéze opakovaně období, kdy byla dlouhodobě řízena kapitulním vikářem (1941-1946, 1953-1968, 1972-1990). V současné době plní kapitula úlohu zejména při slavnostních bohoslužbách v katedrále.

Kapitulní archiv představuje cenný archivní soubor, a to i přes nenávratné ztráty, jež utrpěl za třicetileté války. V roce 1962 byl převzat do správy Státního archivu v Brně (dnešní Moravský zemský archiv v Brně), kde se jejich uspořádání ujala PhDr. Milada Musilová. Soubor pergamenových listin začíná už rokem 1384 a zahrnuje dokumenty k patronátnímu právu, listiny nadační, odpustkové, osobní privilegia i doklady jednotlivých kanovníků, potřebné k přijetí za člena kapituly. Až do roku 1836 byl jednou z podmínek k získání kanonikátu také šlechtický titul, proto mezi nimi nechybí ani listiny nobilitační. S ohledem na úlohu kapituly při řízení diecéze za sedisvakance se ve fondu dochovala i řada papežských bul, jimiž byli do úřadu jmenováni brněnští biskupové.

Musilová, Milada: Kapitula sv. Petra a Pavla v Brně (1048) 1207-1942, (1243) 1407-1943. Inventář, Brno 1962

Hrudička, Alois: Topografie diecese brněnské, Brno 1908

Hurt, Rudolf: Dějiny brněnské diecéze, strojopis, Brno 1976

Jan, Libor – Procházka, Rudolf – Samek, Bohumil: Sedm set let brněnské kapituly, Brno, Biskupství brněnské – Kapitula u sv. Petra a Pavla – Město Brno 1996. ISBN 80-902253-1-4

Tenora, Jan: Statek sv. Petra v Brně. Vzájemné vztahy a hospodářské poměry vrchosti i poddaných. I. – do roku 1757. Brno, nákladem vlastním, 1934

Tenora, Jan: Statek sv. Petra v Brně. Vzájemné vztahy a hospodářské poměry vrchnosti a poddaných. II – od r. 1758 do r. 1848. Brno, nákladem vlastním, 1937

Wolny, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren, II. Abteilung, Brünner Diöceze, I. Band, Brünn 1856

Zlámal, Bohumil: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977