Kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově byla založena 22. 8. 1625 papežem Urbanem VIII. z podnětu olomouckého biskupa kardinála Františka z Dietrichsteinu. V čele kapituly stál probošt, který vykonával i funkci faráře při kostele sv. Václava a zároveň děkana mikulovského děkanství. Kolegium spolu s ním tvořili čtyři kanovníci s povinností účasti na chórových modlitbách a podílu na duchovní správě farnosti. Nové stanovy, schválené biskupem Hamiltonem roku 1773, počet členů kapituly ještě rozšířily o úřad kapitulního děkana a dvou kapitulních vikářů. Od roku 1784, kdy byla v Mikulově založena nová farnost při kostele sv. Jana Křtitele, zastával kapitulní děkan nebo jiný člen kapituly funkci duchovního správce této farnosti. V hodnosti probošta působila řada vzdělanců, kteří byli pověřováni i významnými politickými úkoly. Jan Leopold Hay si svým nad obyčej umírněným postupem vůči nekatolíkům na Valašsku vysloužil biskupský stolec královéhradecký. S misí uklidnění náboženských poměrů byl vyslán do Rakouského Nizozemí jeho nástupce Mikuláš Dufour z Vionny. Pozoruhodnou osobností byl probošt Řehoř Norbert Korber z Korbornu, zakladatel kapitulních Análů. Vincenc Weintridt se do dějin města zapsal jako velkorysý zakladatel vzdělávacích a sociálních ústavů, jeho dětské jesle byly první svého druhu na Moravě. Augustin Bartenstein se zasloužil o obnovu poutí na Svatý kopeček a opravu tamního kostela sv. Šebestiána. Věhlas i za hranicemi si získal svými romány a povídkami Karel Landsteiner, autor proslulých Pašijových her, uváděných po desetiletí v Hořicích v Podkrkonoší. Dokladem širokého rozhledu řady proboštů se stala i nesmírně cenná kapitulní knihovna, která se ovšem jako celek nedochovala. Na vysoké úrovni byla při kostele sv. Václava i chrámová hudba, zajišťovaná sborem fundačních choralistů. Za druhé světové války byl úřad mikulovského probošta spojen se správou Generálního vikariátu Mikulov, vytvořeného pro odtržené pohraničí jižní Moravy. Jmenování obou proboštů přelomu tisíciletí – Vladimíra Nováčka a Stanislava Krátkého – bylo výrazem uznání za statečnost, kterou tito kněží projevili za komunistické perzekuce.

Posledním správcem mikulovského kapitulního archivu byl kanovník Alfréd Macek, od něhož historické dokumenty převzali v roce 1956 pracovníci Krajské správy ministerstva vnitra (dnešní Moravský zemský archiv v Brně). Jak se později ukázalo, toto předání se zdaleka neuskutečnilo v plném rozsahu. Diecézní archiv, v jehož péči je fond od roku 2009, převzal ještě v roce 2010 řadu cenných dokladů pocházejících z doby od 16. do 20. století. Mezi nimi vyniká svojí hodnotou zvláště soubor pergamenových listin, dokládajících samotné založení kapituly, její hospodářské aktivity i fundace, učiněné v její prospěch. Početnou skupinu listin představují i osobní privilegia jednotlivých členů kapituly včetně listin nobilitačních a inkolátních a dále indulgence vydané papeži pro kostely v Mikulově.

Balcárek, Pavel: Kardinál František z Ditetrichsteina (1570-1636). Kroměříž 1990

Hrudička, Alois: Topografie diecese brněnské, Brno 1908

Charouz, Jindřich Zdeněk: Založení mikulovské kapituly. In: Kordiovský, Emil – Svoboda, Miroslav (reds.): Kardinál František z Ditrichštejna a jeho doba. XXIX. Mikulovské sympozium 11.-12. října 2006, Brno, MZA – SokA Břeclav – MVS 2007, 113-117

Koudela, Miroslav – Vrka, Jiří: Verbo et exemplo. Dějiny Význačné kolegiátní kapituly a kostela sv. Václava v Mikulově. Katalog výstavy. Mikulov, pro Spolek přátel Mikulova vydalo Regionální muzeum v Mikulově, Mikulov 2007, ISBN 978-80-85088-25-0

Macek, Alfréd: Dějiny mikulovských proboštů, rukopis, s. d., Diecézní archiv Biskupství brněnského, fond Kapitula Mikulov, evid. jedn. 105-106

Macek, Alfréd: Kronika kapituly 1953-1976, rukopis, s. d., Diecézní archiv Biskupství brněnského, fond Kapitula Mikulov, evid. jedn. 102-104

Parma, Tomáš: František kardinál Dietriechstein a jeho vztahy k římské kurii: prostředky a metody politické komunikace ve službách moravské církve. Brno, Matice moravská 2011. Knižnice Matice moravské. ISBN 978-80-86488-88-2

Wolny, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren, II. Abteilung, Brünner Diöceze, II. Band, Brünn 1858, S. 51-54

Zemek, Metoděj: Vznik a vývoj kolegiátní kapituly v Mikulově. Jižní Morava, roč. 29 (1993), sv. 32, s. 93-104

Zlámal, Bohumil: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977

Zuber, Rudolf: Osudy moravské církve v 18. století I, Praha 1987, s. 77-88