Kostelní Vydří (německy Kirch Widern), ves severně od Dačic, je součástí děkanství telčského. Do farnosti patří i obce Prostřední Vydří, Velký Pěčín a Víska.

Duchovní správa v Kostelním Vydří je doložena už k roku 1300, patronát tehdy vykonával klášter na Zderaze v Praze, od roku 1489 pak panství telečské. V 16. a 17. století převážil ve farnosti protestantismus a katolíci byli přifařeni do Telče, později do Dačic. Katolická fara byla v Kostelním Vydří obnovena roku 1754. Postavení farního kostela měl původně kostel Navštívení Panny Marie, pocházející z 15. století a stojící poblíž kamenné tvrze. Dnes je farním kostelem chrám Panny Marie Karmelské, původně kaple zbudovaná roku 1709 na návrší Bernardem Butzem z Rolsbergu. Postupnými přestavbami se rozšířila na prostorný kostel, hojně navštěvovaný poutníky. V roce 1787 byla k novému kostelu přistavěna fara, zamýšlená zpočátku jako klášter karmelitánů. Církevní politika Josefa II. však příchodu řeholníků nepřála, takže se karmelitáni v Kostelním Vydří nakonec usadili až roku 1908. Nadějný rozvoj komunity přetrhlo období komunistické totality a teprve v roce 1990 se podařilo na tradici řádové fary navázat. S Kostelním Vydří jsou těsně spjaty i počátky Karmelitánského nakladatelství.

Farní archiv byl roku 1960 převzat do péče Okresního archivu v Jindřichově Hradci. Od roku 2013 jej spravuje Diecézní archiv Biskupství brněnského. Dokladem obliby Kostelního Vydří jako poutního místa je i soubor 13 papežských odpustkových listin z 18. století

Svobodová, Marcela.: Farní úřad Kostelní Vydří 1683-1951. Inventář, Jindřichův Hradec 2014

Nekuda, Vladimír: Vlastivěda moravská. Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Muzejní spolek Brno, Brno 2005. ISBN 80-7275-059-3, s. 642-646

Hrudička, Alois: Topografie diecese brněnské, Brno 1908, s. 265-267

Wolny, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften, Abtheilung 2, Brünner Diöcese, Band III, Brünn 1860, S. 268-271