Štěpánov nad Svratkou v okrese Žďár nad Sázavou náleží do děkanství žďárského, do roku 1951 patřil k děkanátu lomnickému. Do farnosti náleží také obce Kobylnice, Koroužné, Kozlov, Lískovec, Švařeč, Ujčov a Vrtěžíř.

Městečko patřilo pánům z Pernštejna, kteří měli patronát nad zdejší duchovní správou. Kuracie je doložena poprvé k roku 1286. V 16. století zde převládlo nekatolické vyznání a zbylí katolíci byli roku 1620 přifařeni do Doubravníku, od roku 1660 patřili do Rožné. Katolická duchovní správa ve Štěpánově byla obnovena roku 1759 na úrovni expozitury, od roku 1785 zde bylo lokální kaplanství, které bylo v roce 1843 povýšeno na samostatnou farnost. Z kněží, kteří ve Štěpánově působili, si získal obzvláštní vážnost Matěj Svoboda (ve farnosti 1827-1840), a to jednak pro obětavost, kterou osvědčil vůči svým farníkům v době cholerové epidemie, a jednak jako vynikající znalec v oboru pomologie.

Původně románský kostel sv. Petra a Pavla prošel četnými přestavbami v důsledku opakovaných požárů, z nichž nejtěžší ho postihl v roce 1917.

Farní archiv byl roku 1961 převzat do péče Okresního archivu ve Žďáru nad Sázavou. Od roku 2013 jej spravuje Diecézní archiv Biskupství brněnského. Dochovaná pergamenová listina představuje doklad, jímž Josef, svobodný pán Stockhammer ve Štěpánově roku 1759 zřizuje expozituru.

Petrlík, J.: Farní úřad Štěpánov nad Svratkou 1759-1944. Inventář, Žďár nad Sázavou 1975

Hrudička, Alois: Topografie diecese brněnské, Brno 1908, s. 230-231

Sadílek, J.: Kostel sv. Petra a Pavla ve Štěpánově nad Svratkou. Tři příspěvky k poznání architektury Bystřicka. Vlastivědný sborník Bystřicka I. Bystřice nad Pernštejnem 2012, s. 25-33

Tenora, Jan – Dvorský, František, ed.: Bystřický okres, Vlastivěda moravská II, Místopis Moravy, Musejní spolek, Brno 1907, s. 68-77

Wolny, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften, Abtheilung 2, Brünner Diöcese, Band II, Brünn 1858, S. 374-377