Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 804-815

Průvodce po Státní archivu v Brně. Brno 1954, s. 348.

Cisterciácký klášter ve Žďáře nad Sázavou byl založen v roce 1252 Přibyslavem z Křižanova, který před svou smrtí pověřil realizací svého zetě Bočka z Perneggu. Značný podíl však měly i manželky obou šlechticů - Eufemia a Sybila. První řeholníci přišli z kláštera v Pomuku. Panovníci obdařili klášter řadou privilegií. Koncem 14. století se však potýkal s hospodářskými problémy. V 15. století byl klášter kvůli válečným nepokojům několikrát mnichy opuštěn. V 16. století jsou doložené špatné vnitřní poměry komunity. Počátkem 17. století klášter na nějakou dobu zcela zanikl a jeho majetek byl přičleněn k rodovému majetku Dietrichštejnů. K obnově došlo až v r. 1638 zásluhou velehradského opata Jana Greifenfelse, který majetek odkoupil a o rok později do kláštera uvedl novou komunitu. Vrcholné období své existence klášter prožil za opata Václava Vejmluvy (1705-1737), který rozšířil majetkovou základnu a vedl rozsáhlé přestavby. Ke zrušení kláštera došlo v r. 1784.

Klášterní archiv byl dost poškozen. Dochovalo se 241 listin, rukopisy (převážně pozemkové knihy) a 17 kartonů spisového materiálu. Materiál má význam především pro místní dějiny.

Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.