Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 485-489

Průvodce po Státní archivu v Brně. Brno 1954, s. 360.

Klášter klarisek je v Olomouci poprvé písemně doložen k r. 1298. Od 14. století měl úzké vztahy k šlechtickému rod Šternberků. Členkami se stávaly příslušnice šlechtických rodů nebo bohaté měšťanky. Husitské války jej přímo nijak nepoškodily. V 16. století s rozšířením reformace trpěl nedostatkem řeholnic i úpadkem vnitřní kázně. Řeholnice musely svůj klášter poprvé opustit za třicetileté války, kdy bylo město Olomouc obsazeno Švédy. V 18. století byl klášter rozsáhle přestavěn. K jeho zrušení došlo v r. 1782.

Klášterní archiv je poměrně malý - obsahuje jen 24 listin a 5 kartonů aktového materiálu, který je významný především pro výzkum jeho majetkové základny.

Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.