Eliáš, J. O.: Minoritský klášter v Brně. Stavebně historický průzkum. Archaelogia historica 11, 1986, s. 313-319

Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, . 167-172

Průvodce po Státní archivu v Brně. Brno 1954, s. 362.

Přesný rok založení kláštera není znám, je velmi pravděpodobné, že k němu došlo někdy v letech 1227-1239. Z r. 1239 máme první zmínku o fungování klášterní komunity. Počátkem 14. století byl klášter poškozen požárem a k jeho obnově došlo za výrazného přispění pánů z Boskovic. Ti také měli v klášterním kostele rodovou hrobku. V době 16. století se klášter v podstatě vylidnil. K obnově řeholního života došlo v plné míře až v druhé polovině 17. století. Za reforem císaře Josefa II. na konci 18. století klášter unikl zrušení, ale jeho kostel byl přeměněn na farní a správa byla svěřena místním minoritům. V první polovině 19. století zde sídlil Filosofický ústav. K vystěhování komunity došlo až po zásahu státní moci v roce 1950. Klášter svou činnost obnovil v r. 1990.

Archiv kláštera je dochován jen torzovitě. Z listinného fondu existuje pouze skupina 12 novověkých listin. Spisový materiál je dochován v celkem 61 kartonech. Archiválie mají význam především pro poznání dějin komunity minoritů a brněnského prostředí.

Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových kupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.