- E 57 Premonstráti Louka
Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 795-804
Kroupa, P.-Kroupa, J.-Slavíček, L.-Unger, J.: Premonstrátský klášter v Louce. Znojmo 1997
Průvodce po Státním archivu v Brně. Brno 1954, s. 365-366.
Zakladatelem kláštera byl český kníže Ota a jeho matka Marie, kteří svůj záměr vyjádřili v listině z r. 1190. Záhy byl obdařen řadou majetků. V letech 1273 a 1285 získal klášter papežskou ochranu a potvrzení statků. Opat získal právo užívat pontifikálie v r. 1379. Husity byl klášter vypálen v r. 1425. V 16. století trpěl řadou vnitřních nedostatků, které se podařilo odstranit teprve za opata Šebastiána Freitaga z Čepirohu v poslední čtvrtině 16. století. V druhé polovině 18. století byl rozsáhlým způsobem přestavěn. Zrušen byl v r. 1784.
Archiv kláštera je poměrně dobře zachovaný. Obsahuje celkem 393 listin z let 1198-1798, 16 rukopisů a 39 kartonů aktového materiálu. První uspořádání provedl J. P. Cerroni na začátku 19. století podle vlastního schématu. Převážná část archiválií je hospodářského rázu, mnoho listin se týká kláštera sv. Kláry ve Znojmě a kláštera sv. Vincence ve Vratislavy, hodnotné jsou například též kopiáře z konce 16. století.
Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.
Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.