Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 456-460

Průvodce po Státním archivu v Brně. Brno 1954, s. 366-367.

Klášter byl založený původně pro ženskou větev řádu někdy na začátku 13. století. První řeholnice sem přišly pravděpodobně z Dolních Kounic. Majetek kláštera se rozrůstal za pomocí nákupů i darů zvláště od poloviny 14. století. Za husitských válek byl opakovaně vypleněn a v r. 1430 zcela zničen. Ženská komunita v obnoveném klášteře skončila své působení v r. 1596, kdy poslední převorka odešla nuceně do kláštera v Chotěšově. K přeměně v mužský klášter došlo v r. 1641. Řeholníci působili velmi často jako správci okolních farností. S výjimkou období druhé světové války, kdy větší část konventu skončila v koncentračním táboře, klášter fungoval až do r. 1950. K obnovení komunity došlo po r. 1989.

Archivní fond obsahuje materiály důležité pro poznání nejen dějin samotného kláštera, ale i jeho okolí a klášterního majetku. K nejvýznamnějším patří kopiáře proboštů z let 1589-1601, pozemkové a památní knihy, klášterní korespondence s jednotlivými obcemi panství a sousedními panstvími a rovněž stavební spisy.

Fond obsahuje celkem 37 listin, 320 knih, 605 kartonů spisového materiálu a 25 map.

Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových kupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.