Viz ČG-L inv. č. 2091. Ferdinand /I./, císař římský a král německý, uherský a český, který povolil svými listinami z 10. dubna /15/51 (Vídeň - Wien) a z 20. března /15/53 (Graz - Gratz) zemřelému Jindřichovi z Gersdorfu vyplatit a převést na sebe klášter Doberlug (Dobrilugh, Dobrilugg) v Dolní Lužici, zastavený králem zemřelému Albrechtu Šlikovi z Passaunu za 49 800 tolarů a zastavil tento klášter Jindřichovi a jeho nejstarším synům Rudolfu, Jindřichovi a Volkmarovi doživotně, připisuje nyní Gersdorfům k této sumě 49 800 tolarů, zvýšené již o stavební peníze a o 6 300 tolarů, které zaplatil Jindřich z Gersdorfu hraběti ze Solmsu (Solmis) za některé vyplacené vsi, dalších 15 000 tolarů, které Rudolf podle dohody králi půjčil (10 000 zlatých zaplatil úřadu dvorního calmistra a zbytek 6 429 tolarů v Lipsku nejvyššímu hejtmanu v Jáchymově (S. Joachimstall) Kryštofovi z Karlovic na Červeném Hrádku (Rottenhaus) a Hermsdorfu), a konečně připisuje za služby jejich otce 5 000 tolarů, tedy celkem 20 000 tolarů, takže zástavní suma činí 76 100 tolarů. K předchozím třem "životům" připisuje další dva, takže zástava platí bez výpovědi na dobu života Rudolfa, Jindřicha , Volkmara, Augusta a Jindřicha Otty z Gersdorfu. Poté může český král klášter vyplatit po výpovědi dané rok předem za plnou zástavní sumu, vyplacenou dědicům Gersdorfů v tolarech a zlatých uherských. Namísto vydržování 8 mnichů v klášteře stanoveným deputátem, jak to bylo určeno v původním zástavním listě, mají Gersdorfové odvádět králi, nebo komu král určí, ročně 450 zlatých po 24 bílých groších (1/2 na sv. Havla a Jiří). Kdyby se později měli předem v klášteře vydržovat mniši, dělo by se to jen na náklad krále. Záležitosti lén a královského vrchního práva mají zůstat jako za Albrechta Šlika a za otce Gersdorfů, jako ostatní body původní zástavy, pokud nebyly výše změněny. 

Language: německy