Rudolf II., císař římský a král německý, uherský a český, z moci českého krále, slezského knížete a vévody opolského a ratibořského vyznává, že prodal městečko Krapkowice (Krappitz) v Opolsku se všemi poddanými, statky a příslušenstvím, hradem, předměstím, vesnicemi Zywocice (Ziwattitz) a Stradunia (Stradunij) v Glogówecku a Boroszów (?) (Borasch) v krapkowickém kraji s povinnostmi, podacími, peněžitými i naturálními platy, kusem řeky Odry, lesy a honitbou, krčmami atd., Hanušovi z Redernu na Rozkochówu (Rossnachaw), jeho dědicům a nástupcům za 16 000 tolerů vyplacených v hotovosti. Postupuje mu zboží se všemi právy a výnosy podle urbáře do dědičného vlastnictví s plným dispozičním právem. Slibuje Redernovi zboží zpravit; Redernové jako držitelé tohoto zboží nesmějí být obesíláni před krále a jeho úředníky, sporné věci s nimi si může král vyřizovat pouze podle privilegií knížectví. Kdyby se někdo chtěl v městečku usadit, může to učinit jen s vědomím majitele. Převod na jiného majitele se má dít před opolským úřadem jako převody jiných statků, list o tom má být zpečetěn zemskou královskou pečetí. Potvrzuje Redernům vlastnictví tohoto zboží a nařizuje nejvyššímu hejtmanu v Horním a Dolním Slezsku, stavům, zemským hejtmanům a sudím, zemskému právu v Opolsku a Ratibořsku, prelátům, rytířům, městům atd. respektovat práva Redernů na uvedená zboží a chránit je. 

Language: německy