Kupci a obchodníci Starého, Nového a Menšího města pražského císaři (Leopoldu I.): stěžují si na cizí kupce, zvláště nekatolíky z Norimberka, kteří i mimo trhy po celý rok v Praze i ostatních městech po Čechách sami i prostřednictvím nepravých faktorů - kupeckých mládenců, jímž zakupují městská práva - potvrzují obchod a odvádějí tak ze země peníze a přestupují vyjmenovaná privilegia pražských kupců (jejichž opisy jsou přiloženy pod písmeny A - F), a zejména citovanou pasáž z privilegia císaře Ferdinanda III. o právu cizích kupců prodávat jen při trzích a jinak jen při průjezdu, jak to bylo potvrzeno 9. října 1657. Žádají o konfirmaci svých privilegií a předložených článků: 1) aby v Čechách nebylo povoleno obchodovat jinému než katolíku, který má městské právo a sloužil v obchodě 6 let (je-li kupeckým mládencem) nebo 3 roky (sluhou). Na kupecké syny se to nevztahuje. 2) Aby mládenci nebyli přijímáni za faktory, koupí-li se jim městské právo; faktor má dříve v obchodě pracovat 5 let. 3) Aby domácí kupci nepříjimali cizince do kompanií. 4) Aby se zakázalo vážným a meřičům pláten i soukeníkům pěstovat faktorství a přijímat zboží do prodeje; každý se má v obchodě držet své profese. 5) Aby nebylo cizím kupcům dovoleno mimo trhy tajně vykládat zboží bez cla a ungeltu, každý na to má mít řádného faktora katolické víry na určeném místě na Starém Městě. 6) Aby se sušené a solené ryby pro zabránění nemocem skládaly a prohlížely v privilegovaném skladě na Novém Městě. 7) Aby cizí španělská a vlašská vína nepatřící mezi běžně prodávaná mohli prodávat jen /domácí/ kupci. 8) Aby /zdejší kupci měli/ výsadní právo na prodej vlny, i dovezené. 9) Aby těchto výsad používali všichni kupci usedlí v pražských městech, přestupky aby se trestaly podle privilegia krále Vladislava. Žádají o ochranu místodržících při dodržování těchto zásad a o dohled komory.