Smlouva uzavřená ve sporu Anny Ludmily, svob. paní Michnové z Vacínova (Waitzenhoffen), roz. Krakovské z Kolovrat na Chýších (Khisch) s purkmistrem a radou města Chýše prostřednictvím místodržitelství ustanovených komisařů Jana Pavla Leopolda z Walderode na Řepíně atd. a Jana Karla von Goltz na Mašťově (Moshaw) atd., místopurkrabího pražského a hejtmana Menšího Města pražského, po jednání, na němž Annu Ludmilu zastupoval její manžel Karel Jiří Václav Michna z Vacínova na Lubenci (Lubentz), Struhařích atd., a město Chýše radní Řehoř Windisch, Martin Dresl, Mates Herold, Jan Schickh a obecní starší Daniel Pachman. Smlouva byla uzavřena na podkladě 23 bodů stížnosti města na vrchnost z 19. listopadu 1687: městu se vrací právo obchodu se solí podle čl. 9 privilegia intabulováno v r. 1671 za poplatek 6 pražských beček soli nebo za každou 5 zl. rýn. v hotovosti pro vrchnost; od žádosti města o přenesení třetího šenku z domu Krušinovského do domu Zieglerovského, patřícího vrchnosti, se upouští, neboť šenk v Krušinovském domě postoupila Vilému Albrechtu Krakovskému z Kolovrat a ten jej prodal dceři Anně Ludmile z Vacínova; dva z vrchnostenských šenků zůstanou v městě, třetí na předměstí, více jich nebude. Obchodující židé mají platit z každého prodaného strychu obilí 2 kr., z ostatního zboží ročně 1 kopu gr., z váženého zboží 12 kr. za centnéř; židé mají bydlet ve zvláštních domech se synagogou, zřízených na pozemcích města, a platit 1/2 kopy míš. na sv. Havla a sv. Jiří vždy 7 zl.; židům se porážka a prodej masa zakazuje; vrchnost smí povolit prodej masa v Protivci (Prodowitz) a jiných vesnicích. Z poplatných pozemků ve městě má vrchnost nést osobní i věcná břemena. Zhosty a rodné listy se mají vydávat za přiměřený poplatek. Potok, řečený ,,Drasovka" od Protivce a potok rybníka ,,Zesedník" k chyšskému břehu náležejí podle deskových zápisů vrchnosti, ale může tam 6 lidí chytat ryby a raky, za což má město zaplatit 250 kop míš. Od žádosti o vrácení dvou kusů pole vrchností město upustilo, rovněž od vymáhání exekučních nákladů na nedoplatek berní. Vrchnost prominula městu placení 216 zl. 54 kr. 5 1/2 peníze, zbylých z městského dluhu a 31 zl. 56 kr. nezaplacené berně, na níž byla podle přísahy Jana Graua vystavena na tři měsíce kvitance. Až se znovu naplní vodou vrchnostenský rybník, vrchnost otevře městskou branku. Město nebude vymáhat 950 zl. za louky a rybníky, koupené vrchností; 8 domků, postavených na městských pozemcích proti kostelu, město ponechá [vrchnosti]. Se znovuzřízením hřbitova vrchností má město souhlasit a přispět na to. Vrchnost povoluje, aby židé platili z pohřebních míst 50 kr. ročně na sv. Jiří a za pohřeb ,,velkého člověka" 35 kr. a ,,malého" 14 kr. Nikdo nesmí bez vědomí vrchnosti nic odprodat ,,mrtvé ruce" nebo cizinci. Turecké daně nemá vrchnost (jako ostatní) do 31. března 1690 platit, napříště je ale platit bude. Od vymáhání poplatků pro písaře město upustilo. Doplatek 97 zl. za Vitzthumovský dům prodaný vrchnosti se vyúčtuje s dlužným platem městu kostelu a rozdíl se vyplatí chudým. Smlouva byla vyhotovena dvojmo pro obě smluvní strany. 

Language: němčina