Fond: České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526)
Grouped by years:
Search inCZ-NA > CGL >>
Charter: 4547
Date: 4. červenec 1689
Abstract: Leopold [I.], císař římský a král německý, uherský a český, na žádost bratrů Eliáše Ondřeje, Lea Ferdinanda a Karla Maximiliána Hancklů slibuje, že zaplatí z běžných i mimořádných příjmů svých království a zemí svému šenkovi, přísedícímu lenního a komorního soudu v Čechách a zemského práva v Dolním Rakousku, plukovníku Janu Kristiánu Štubíkovi z Königsteinu sumu 40 000 zl. kapitálu, 6% úroky od 23. října 1672 ve výši 33 446 zl. 400 kr. i staré nezaplacené úroky ve výši 60 000 zl. Tuto sumu s uvedenými úroky postoupili bratři Hancklové Štubíkovi podle smlouvy s ním z 23. října 1672, ratifikované u vrchního úřadu ve Vratislavi (Breßlau) z komorní pohledávky, kterou zdědili po Lazaru ml. Henkel (Hencklovi) z Donnersmarku, a která dle vyúčtování v dvorní účtárně 17. dubna 1687 činila celkem 40 334 zl. a s úroky do 30. září 1686 294 930 zl. 45 kr.
Charter: 4548
Date: 20. červenec 1689
Abstract: Česká komora a František Oldřich Kinský ze Vchynic a Tetova na Chlumci, nejvyšší kancléř Českého království a hofmistr královského dvora, Adolf Vratislav hr. ze Šternberka na Zásmukách atd., místodržící v Českém království a nejvyšší purkrabí pražský a Václav Norbert Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova na České Kamenici atd., místodržící a president apelačního soudu, uzavírají prostřednictvím komisařů smlouvu o komorní pohledávku Šternberkovi v závěti, z níž však polovina byla postoupena a podle relace ze dne 29. dubna 1689 intabulována 20. května oběma Kinským. Komora na požádání o sdělení výsledků počtu složeného se Střelou v účtárně 3. července 1688 prostřednictvím komisařů stanoví: 1.) že suma 7 232 kop míš. 51 gr. 3 peníze se nemá vyzdvihovat ani podle resoluce revisní komise z 23. ledna 1651 ve věci Hanuše Kryštofa Belwitze připočítávat k lénu 2.) že kapitál 14 434 kop míš. po Sabině Střelové, z něhož je v pohledávce jen polovina, byl paní Střelové ponechán již při skládání počtu 3.) že k 12 090 zl. 40 kr. pojištěných zemř. Štěpánu Střelovi se připisují řádné úroky 4.) císař 13. září 1628 rozhodl, že děti po Purkhartu (Burckhardtu) Střelovi, které se staly katolíky, se mohou hlásit o dědičný statek Cerhenice (Cerhonice), 27. listopadu 1629 byl tento statek vyňat z manství a zapsán do desk jako dědičný a svobodný, bez taxy, 25. května 1650 pak se k Cerhenicům připojily Křížová (Kruzenburg), Štěpánov, Krasonovice (Krasinowitz?) a Libodřice, címž pohledávky Střelů dosáhly 117 000 zl.; po jednání o sporných úrocích se zmocněnci dohodli na 66 000 nebo 65 000 zl., z čehož se má podle královské resoluce odečíst ještě stý fenik a lenní peníze za dědictví. Výsledná částka nebude od přítomných ani budoucích držitelů lenních statků Purkarta Střely požadována králem ani komorou. Naproti tomu mají hrabě ze Šternberka a oba Kinští obdržet za plnou pohledávku Viléma Oldřicha Střely od rentovního úřadu 57 000 zl., z toho 7 000 s úrokem od data smlouvy, 50 000 bezúročně (bratři Kinští 3 500 zl. s úrokem a 25 000 bez úroku, hrabě ze Šternberka zbytek) a předložit všechny jistoty a výtah závěti Viléma Oldřicha Střely a opis cese. Smlouva byla vyhotovena trojmo pro dědice Střelů a pro komoru.
Charter: 4551
Date: 7. březen 1690
Abstract: Viz ČG-L č. i. 4549. Vicepresident a radové české komory a rektor jesuitské koleje v Chomutově (Commothaw) Leonard Keil ukončují touto smlouvou spor ohledně nadačních a jiných pohledávek tamní koleje, semináře a farního kostela (po vyšetření věci komisaři komory a složení počtů v účtárně. Ve čtyřech bodech ustanovuje, že ve věci odkazu Markétky z Lobkovic koleji v sumě 20 000 kop míš. /z nichž 13 333 kop je pojištěno na konfiskovaných statcích Jiřího Popela z Lobkovic/), neuznaného komorou jako nadace, zůstane vše ve ,,statu quo" podle císařské resoluce z 24. 10. 1679; 1 000 kop, věnovaných Jiřím Popelem k výživě 100 chudých studentů v semináři, se bude napříště vyplácet čtvrtletně z důchodu hraničního cla v Chomutově; rektorovi se má odvádět 88 kop míš. z rentovního úřadu pro kaplana v Krupé (Krauppen); z kostelního deputátu má rektor odvádět 271 kop 40 gr. faráři, choralistům (kantoru, německému školnímu mistru a varhaníkovi), na vosk atd. farnímu a zámeckému kostelu čtvrtletně; ruší se stavební výpomoc 100 kop a 200 kop pro chudobinec a úroky z nadace Markéty z Lobkovic (9 250 zl. se redukuje na 4 000 zl.) a bude se vyplácet od 1. ledna 1690 čtvrtletně po 200 zl. a úroky z 20 000 odkázaných Markétou z Lobkovic po 300 kopách z hraničního cla.
Charter: 4550
Date: 7. březen 1690
Abstract: Viz ČG-L č. i. 4549. Vicepresident a radové české komory a rektor jesuitské koleje v Chomutově (Commothaw) Leonard Keil ukončují touto smlouvou spor ohledně nadačních a jiných pohledávek tamní koleje, semináře a farního kostela (po vyšetření věci komisaři komory a složení počtů v účtárně. Ve čtyřech bodech ustanovuje, že ve věci odkazu Markétky z Lobkovic koleji v sumě 20 000 kop míš. /z nichž 13 333 kop je pojištěno na konfiskovaných statcích Jiřího Popela z Lobkovic/), neuznaného komorou jako nadace, zůstane vše ve ,,statu quo" podle císařské resoluce z 24. 10. 1679; 1 000 kop, věnovaných Jiřím Popelem k výživě 100 chudých studentů v semináři, se bude napříště vyplácet čtvrtletně z důchodu hraničního cla v Chomutově; rektorovi se má odvádět 88 kop míš. z rentovního úřadu pro kaplana v Krupé (Krauppen); z kostelního deputátu má rektor odvádět 271 kop 40 gr. faráři, choralistům (kantoru, německému školnímu mistru a varhaníkovi), na vosk atd. farnímu a zámeckému kostelu čtvrtletně; ruší se stavební výpomoc 100 kop a 200 kop pro chudobinec a úroky z nadace Markéty z Lobkovic (9 250 zl. se redukuje na 4 000 zl.) a bude se vyplácet od 1. ledna 1690 čtvrtletně po 200 zl. a úroky z 20 000 odkázaných Markétou z Lobkovic po 300 kopách z hraničního cla.
Charter: 4549
Date: 7. březen 1690
Abstract: Vicepresident a radové české komory a rektor jesuitské koleje v Chomutově (Commothaw) Leonard Keil ukončují touto smlouvou spor ohledně nadačních a jiných pohledávek tamní koleje, semináře a farního kostela (po vyšetření věci komisaři komory a složení počtů v účtárně. Ve čtyřech bodech ustanovuje, že ve věci odkazu Markétky z Lobkovic koleji v sumě 20 000 kop míš. /z nichž 13 333 kop je pojištěno na konfiskovaných statcích Jiřího Popela z Lobkovic/), neuznaného komorou jako nadace, zůstane vše ve ,,statu quo" podle císařské resoluce z 24. 10. 1679; 1 000 kop, věnovaných Jiřím Popelem k výživě 100 chudých studentů v semináři, se bude napříště vyplácet čtvrtletně z důchodu hraničního cla v Chomutově; rektorovi se má odvádět 88 kop míš. z rentovního úřadu pro kaplana v Krupé (Krauppen); z kostelního deputátu má rektor odvádět 271 kop 40 gr. faráři, choralistům (kantoru, německému školnímu mistru a varhaníkovi), na vosk atd. farnímu a zámeckému kostelu čtvrtletně; ruší se stavební výpomoc 100 kop a 200 kop pro chudobinec a úroky z nadace Markéty z Lobkovic (9 250 zl. se redukuje na 4 000 zl.) a bude se vyplácet od 1. ledna 1690 čtvrtletně po 200 zl. a úroky z 20 000 odkázaných Markétou z Lobkovic po 300 kopách z hraničního cla.
Charter: 4552
Date: 14. duben 1690
Abstract: Jan Fridrich z Lamberka, biskup pasovský, potvrzuje soukenickému cechu městečku Obernberg cechovní statuta, která mu dal jeho předchůdce biskup Václav.
Charter: 4553
Date: 24. duben 1690
Abstract: Smlouva uzavřená ve sporu Anny Ludmily, svob. paní Michnové z Vacínova (Waitzenhoffen), roz. Krakovské z Kolovrat na Chýších (Khisch) s purkmistrem a radou města Chýše prostřednictvím místodržitelství ustanovených komisařů Jana Pavla Leopolda z Walderode na Řepíně atd. a Jana Karla von Goltz na Mašťově (Moshaw) atd., místopurkrabího pražského a hejtmana Menšího Města pražského, po jednání, na němž Annu Ludmilu zastupoval její manžel Karel Jiří Václav Michna z Vacínova na Lubenci (Lubentz), Struhařích atd., a město Chýše radní Řehoř Windisch, Martin Dresl, Mates Herold, Jan Schickh a obecní starší Daniel Pachman. Smlouva byla uzavřena na podkladě 23 bodů stížnosti města na vrchnost z 19. listopadu 1687: městu se vrací právo obchodu se solí podle čl. 9 privilegia intabulováno v r. 1671 za poplatek 6 pražských beček soli nebo za každou 5 zl. rýn. v hotovosti pro vrchnost; od žádosti města o přenesení třetího šenku z domu Krušinovského do domu Zieglerovského, patřícího vrchnosti, se upouští, neboť šenk v Krušinovském domě postoupila Vilému Albrechtu Krakovskému z Kolovrat a ten jej prodal dceři Anně Ludmile z Vacínova; dva z vrchnostenských šenků zůstanou v městě, třetí na předměstí, více jich nebude. Obchodující židé mají platit z každého prodaného strychu obilí 2 kr., z ostatního zboží ročně 1 kopu gr., z váženého zboží 12 kr. za centnéř; židé mají bydlet ve zvláštních domech se synagogou, zřízených na pozemcích města, a platit 1/2 kopy míš. na sv. Havla a sv. Jiří vždy 7 zl.; židům se porážka a prodej masa zakazuje; vrchnost smí povolit prodej masa v Protivci (Prodowitz) a jiných vesnicích. Z poplatných pozemků ve městě má vrchnost nést osobní i věcná břemena. Zhosty a rodné listy se mají vydávat za přiměřený poplatek. Potok, řečený ,,Drasovka" od Protivce a potok rybníka ,,Zesedník" k chyšskému břehu náležejí podle deskových zápisů vrchnosti, ale může tam 6 lidí chytat ryby a raky, za což má město zaplatit 250 kop míš. Od žádosti o vrácení dvou kusů pole vrchností město upustilo, rovněž od vymáhání exekučních nákladů na nedoplatek berní. Vrchnost prominula městu placení 216 zl. 54 kr. 5 1/2 peníze, zbylých z městského dluhu a 31 zl. 56 kr. nezaplacené berně, na níž byla podle přísahy Jana Graua vystavena na tři měsíce kvitance. Až se znovu naplní vodou vrchnostenský rybník, vrchnost otevře městskou branku. Město nebude vymáhat 950 zl. za louky a rybníky, koupené vrchností; 8 domků, postavených na městských pozemcích proti kostelu, město ponechá [vrchnosti]. Se znovuzřízením hřbitova vrchností má město souhlasit a přispět na to. Vrchnost povoluje, aby židé platili z pohřebních míst 50 kr. ročně na sv. Jiří a za pohřeb ,,velkého člověka" 35 kr. a ,,malého" 14 kr. Nikdo nesmí bez vědomí vrchnosti nic odprodat ,,mrtvé ruce" nebo cizinci. Turecké daně nemá vrchnost (jako ostatní) do 31. března 1690 platit, napříště je ale platit bude. Od vymáhání poplatků pro písaře město upustilo. Doplatek 97 zl. za Vitzthumovský dům prodaný vrchnosti se vyúčtuje s dlužným platem městu kostelu a rozdíl se vyplatí chudým. Smlouva byla vyhotovena dvojmo pro obě smluvní strany.
Charter: 4554
Date: 25. duben 1690
Abstract: Řehoř Jiří z Kriegelsteinu, kanovník kostelů sv. Víta na Pražském hradě, sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a ve Staré Boleslavi, doktor teologie a nejvyšší výběrčí královských berní v Českém království, jemuž komora povolila z potrubí, vedoucího na Hrad nedaleko jím obývaného kapitulního domu na Hradčanském náměstí, brát vodu pro potřebu tohoto domu (pomocí kohoutku), slibuje za sebe i kapitulu, nevyvozovat z tohoto povolení další nároky a nechat s kašnou, u níž je zřízen kohoutek, disponovat jen své lidi; na pokyn stavebního úřadu nebo rourmistra se kohoutek uzavře, aby v případě potřeby tato voda tekla na Hrad.
Charter: 4555
Date: 1. listopad 1690
Abstract: Leopold [I.], císař římský a král německý, uherský a český, vydává komornímu radovi Janu Kristiánovi, hr. Štubíkovi z Königsteinu, Větrného (Windingen) (a) Jeníkova (Jänkhau), jistotu na sumu 14 887 zl. 40 kr. kapitálu a 35 400 zl. úroků, na něž byla 4. června 1661 vydána císařská obligace Fridrichu Vilému Poygerovi a které přešly cesí na Jana Gottfrieda, hr. Štubíka a poté dědictvím na Jana Kristiána Štubíka; dvorské účtárně byly vráceny ke zrušení obligace ze 4. června 1661 a vidimovaný extrakt reverou Štubíkova otce (Poygerova cese se ztratila). Uvedené sumy kapitálu i zadržených 6% úroků budou Janu Kristiánovi vráceny z mimořádných císařových příjmů.
Charter: 4556
Date: 2. prosinec 1690
Abstract: Michal Osvald a jeho sourozenci z české větve hrabat Thunů uzavírají dohodu s tyrolskou větví Jiřím Vigilem, Kryštofem Antonínem Šimonem a Janem Jakubem, hrabaty z Thunů, že po rozdělení kapitálu 40 000 zl., v kteréžto sumě bylo r. 1667 zastaveno solnohradskému arcibiskupovi Guidobaldovi Thunovi přísečnické panství, r. 1688 vyplacené, rovným dílem mezi obě větve, nemají obě strany vůči sobě pohledávky.
Charter: 4557
Date: 8. březen 1691
Abstract: Leopold [I., císař římský a král uherský a český], jemuž klášter řádu sv. Františka de Paula v Tachově půjčil se souhlasem provinciála na válečné výdaje z nadačních peněz 32 000 zl. rýn., a to s podmínkou, že 6%ní úroky budou odváděny z rentovního úřadu každého 1/2 roku bez dalšího vyzvání, a dluh bude splacen po 1/2 roční výpovědi (půjčka byla klášteru hypotekárně deskově pojištěna na panství Přísečnice - Preßnitz), slibuje za sebe i své nástupce odvádět úroky, splatit dluh po výpovědi dané jednou ze stran a vyjmout dluh i s úroky z komorního moratoria; jinak se podrobí obvyklým exekučním prostředkům. Tato obligace se může na žádost tachovského kláštera intabulovat.
Charter: 4558
Date: 13. červenec 1692
Abstract: Císařský rychtář, purkmistr a rada města Vysokého Mýta vysvědčují podle výpovědi měšťanů Jana st. Navrátila a Jana st. Češky, že Jan Fram byl s Lidmilou, dcerou Adama Košťála, řádně oddán tehdejším děkanem Václavem Vojtěchem Palackým a jejich syn Václav Fram se vždy řádně choval.
Charter: 4560
Date: 10. listopad 1692
Abstract: Leopold [I.], císař římský a král německý, uherský a český, vysvědčuje, že 4. března 1692 předložil Jiří Leopold Ohm, řečený Janušovský z Vyšehradu, rektor koleje Tovaryšstva Ježíšova v Opole, zemskému hejtmanu v Opolsku a Ratibořsku Janu Jiřímu z Oppersdorfu, Dubu a Frýdštejna na zemském soudu inserovanou smlouvu ze dne 3. března 1688 (Opole), uzavřenou prostřednictvím Jana Melozka, svob. pána z Velkého Dubenska, zemského kancléře, Václava Františka Tvardavy z Tvardavy, zemského soudce, a Albrechta Leopolda Pačinského z Veliké Pačiny, zemského písaře v Opolsku a Ratibořsku, mezi P. Václavem Schwertsertem (Schwerdferem), superiorem koleje TJ v Opole (se souhlasem provinciála Daniela Krupského), a Karlem Ferdinandem a Janem Bernartem, hr. Pražmy z Bílkova i na místě dětí zemřelého bratra Jana Mořice Pražmy, Eufemií Mariannou Velečkovou, roz. Pražmovou, dědičkou po Marianně Pražmové, roz. Guznarové a purkmistrem, radou a obcí města Glivic: porovnání se týká pohledávky koleje TJ, držitelce 3 dílů statků ziemiecických (zemeckých) po dobroditelce řádu Felicianě Ciecisovské ze Zmigroda, roz. Stadnické, vůči čtvrtému dílu těchto statků - pozůstalosti po Zikmundu Stadnickém, o níž byl veden spor 30. ledna 1649 v Glivicích. Dům v Ratiboři a dvůr na ,,Staré Vsi" byl pro dluhy Zikmunda Stadnického přisouzen a zůstane Pražmům; polovinu vsi Zerniki (? Zernik), ,,oddílu Zemeckého", postupují Pražmové a glivická obec koleji, která bude uvedena v držbu po předložení souhlasu provinciála. Kolej slíbila vyplatit Pražmům a městu za přisouzení statků Goleow (? Goleiow), Zerniki a ,,přídatek na přechlebě" a za sumy na to vynaložené na příštího sv. Jana Křtitele 1668 800 tol. slezských po 36 gr., s nímž se město a Pražmové spokojili. Z oné částky připadne Pražmům a městu po 400 tol. Dluhy po Zikmundu Stadnickém má hradit kolej, všechny spory o tu věc ode dne koupě do současnosti, i budoucí, se ruší; až provinciál věc schválí, má ji město dát na náklad obou stran potvrdit zemskou kanceláří. Smlouva byla vyhotovena ve třech exemplářích. Císař, jakožto pán Opolska a Ratibořska, podle vyjádření uvedeného zemského hejtmana dohodu schvaluje a potvrzuje.
Charter: 4559
Date: 10. listopad 1692
Abstract: Leopold [I.], císař římský a král německý, uherský a český, vysvědčuje, že Jiří Leopold Ohm, řeč. Janušovský z Vyšehradu, rektor koleje Tovaryšstva Ježíšova v Opole, předložil 4. březen 1692 zemskému hejtmanu v Opolsku a Ratibořsku Janu Jiřímu z Oppensdorfu, Dubu a Frýdštejna na zemském soudu s žádostí o potvrzení inserovanou smlouvu z 27. října 1673 (na Ziemiecicích), jíž Jan Zajíček z Hošťálkovic prodal rektoru opolské jesuitské koleje P. Václavu Schertsertovi (Schwerdferovi), pánu zemiecickému svůj statek ve vsi Swientossowiczych, zcela svobodný a ničím nezatížený (daně byly zaplaceny až do sv. Martina 1673) za 1 000 tol. slez. (po 36 gr.), splatných v lednu 1674 na první opolské cúdě. Dluh Zajíčka vůči Danielu Niedzwiatkovi, postoupený Danielem jesuitům, se ruší. Císař, jakožto pán Opolska a Ratibořska, podle vyjádření uvedeného zemského hejtmana smlouvu schvaluje a potvrzuje.
Charter: 4562
Date: 10. listopad 1692
Abstract: Leopold [I.], císař římský, král uherský a český, potvrzuje inserovanou kupní smlouvu z 27. října 1673, kterou Zikmund Váchovský z Váchova prodal rektorovi opolské jesuitské koleje P. Václavovi Schwertsertovi (Švertherovi) za 400 slez. tolarů statek ve vsi Swientossovicych). Tuto smlouvu předložil 4. března 1692 zemskému soudu v Opolí nový rektor koleje Jiří Leopold Ohm, řeč. Janušovský z Vyšehradu.
Charter: 4561
Date: 10. listopad 1692
Abstract: Viz ČG-L č. i. 4560. Leopold [I.], císař římský a král německý, uherský a český, vysvědčuje, že 4. března 1692 předložil Jiří Leopold Ohm, řečený Janušovský z Vyšehradu, rektor koleje Tovaryšstva Ježíšova v Opole, zemskému hejtmanu v Opolsku a Ratibořsku Janu Jiřímu z Oppersdorfu, Dubu a Frýdštejna na zemském soudu inserovanou smlouvu ze dne 3. března 1688 (Opole), uzavřenou prostřednictvím Jana Melozka, svob. pána z Velkého Dubenska, zemského kancléře, Václava Františka Tvardavy z Tvardavy, zemského soudce, a Albrechta Leopolda Pačinského z Veliké Pačiny, zemského písaře v Opolsku a Ratibořsku, mezi P. Václavem Schwertsertem (Schwerdferem), superiorem koleje TJ v Opole (se souhlasem provinciála Daniela Krupského), a Karlem Ferdinandem a Janem Bernartem, hr. Pražmy z Bílkova i na místě dětí zemřelého bratra Jana Mořice Pražmy, Eufemií Mariannou Velečkovou, roz. Pražmovou, dědičkou po Marianně Pražmové, roz. Guznarové a purkmistrem, radou a obcí města Glivic: porovnání se týká pohledávky koleje TJ, držitelce 3 dílů statků ziemiecických (zemeckých) po dobroditelce řádu Felicianě Ciecisovské ze Zmigroda, roz. Stadnické, vůči čtvrtému dílu těchto statků - pozůstalosti po Zikmundu Stadnickém, o níž byl veden spor 30. ledna 1649 v Glivicích. Dům v Ratiboři a dvůr na ,,Staré Vsi" byl pro dluhy Zikmunda Stadnického přisouzen a zůstane Pražmům; polovinu vsi Zerniki (? Zernik), ,,oddílu Zemeckého", postupují Pražmové a glivická obec koleji, která bude uvedena v držbu po předložení souhlasu provinciála. Kolej slíbila vyplatit Pražmům a městu za přisouzení statků Goleow (? Goleiow), Zerniki a ,,přídatek na přechlebě" a za sumy na to vynaložené na příštího sv. Jana Křtitele 1668 800 tol. slezských po 36 gr., s nímž se město a Pražmové spokojili. Z oné částky připadne Pražmům a městu po 400 tol. Dluhy po Zikmundu Stadnickém má hradit kolej, všechny spory o tu věc ode dne koupě do současnosti, i budoucí, se ruší; až provinciál věc schválí, má ji město dát na náklad obou stran potvrdit zemskou kanceláří. Smlouva byla vyhotovena ve třech exemplářích. Císař, jakožto pán Opolska a Ratibořska, podle vyjádření uvedeného zemského hejtmana dohodu schvaluje a potvrzuje.
Charter: 4563
Date: 23. březen 1694
Abstract: Česká komora rukám dolů v Kutné Hoře uzavírá smlouvu s Bernardem z Věžníka o odstoupení louky Veselky kutnohorským dolům s povolením průchodu a průjezdu Věžníkovým poddaným.
Charter: 4564
Date: 5. květen 1694
Abstract: Česká komora uzavírá smlouvu s havířským pořádkem v Kutné Hoře, kterou od nich kupují za 8 500 zl. rýn. a 36 zl. ,,Schliesselgeldu" ves Čepí (Cepy), kterou kdysi koupil havířský pořádek od Zdislava Dobřenského z Dobřenic.
Charter: 4565
Date: 23. srpen 1694
Abstract: Děkan právnické fakulty Pražské university vysvědčuje, že Jan Jiří Wasmod, z Vesfálska rodem, byl imatrikulován na právnické fakultě 30. července 1688, že navštěvoval jeho soukromá právnická kolegia, veřejné přednášky z kanonického práva po tři roky, přednášky prof. Julia z Geismaru o institucích, feudálním právu a dekretech, a byl korepetitorem.
Charter: 4566
Date: 26. srpen 1694
Abstract: Palatin František Ferdinand de Serponte et Bregaziis, jehož předkům Gabrielovi a Petrovi ze Salamanky udělil dědičně komitivu císař Karel V. na sněmu v Norimberce dne 20. října 1522 a jemu samému císař Leopold ve Vídni dne 20. března 1679, jmenuje v přítomnosti notářů Jakuba Antonína Barthy z Künsberka a Jana Emericha Rosy z Rosenthalu M. Ondřeje Nennela z Březnice, JUC veřejným notářem.
Charter: 4567
Date: 23. březen 1695
Abstract: Děkan pražské lékařské fakulty Jan František Löw z Erlsfeldu vysvědčuje, že se Michal Mintzenrieder z Burgau ve Švábsku, lékárník z Černého orla na Malé Straně, podrobil přísné zkoušce ze všech oborů farmacie a byl prohlášen a zapsán do matriky lékařské fakulty jako magister farmacie.
Charter: 4568
Date: 15. prosinec 1695
Abstract: Leopold [I.], císař římský, král uherský a český, oznamuje všem důstojníkům a vojsku, že povýšil na plukovníka Šebestiána barona z Meehrens.
Charter: 4569
Date: 19. květen 1696
Abstract: Dvorská komora uzavírá smlouvu s Annou Marií, ovdovělou hraběnkou z Löwensteinu, kterou jí pronajímá k rukám knížete Filipa Erasma Liechtensteina na dobu 1 roku za 400 zl. část domu dvorské komory na Malé Straně.
Charter: 4570
Date: 18. červen 1696
Abstract: Leopold [I.], císař německý, král uherský a český, povoluje k žádosti rektora klementinské koleje P. Jiřího Hillera, aby kolej prodala za 5 000 zl. rýn. Kropáčovský mlýn u Újezdské brány a vinici sv. Pankráce k úhradě dluhů a kontribucí.
Charter: 4571
Date: 23. říjen 1696
Abstract: František Bořek Dohalský z Dohalic, na něhož si tři jeho poddaní stěžovali králi pro přetěžování robotami, uzavírá smlouvu s městysem Neustupovem, jehož obyvatelé se zavazují dobrovolně mu robotovat potahem místo královským patentem předepsaných tří dnů čtyři dny v týdnu, takže jim na jejich práci zbyde pouze pátek a sobota, dále odvádět ročně 50 strychů ovsa pro koňský potah ve dvoře, kterým se dovážejí do přistoupimského (přestoupínského) dvora nebo do Prahy viktuálie a posléze robotovat tři neděle bez úplatků při žních. Pán jim proti tomu povoluje jarmareční ,,intrady" a várku 6 sudů při sv. Kateřině, což jim povolil baron Bissingen, ale vyhrazuje si požadovat náhradu od barona, poněvadž jim tuto výsadu dal až po odhadu panství.
Charter: 4572
Date: 14. prosinec 1696 (Listina byla použita jako koncept pro novou smlouvu - č. i. 4572 - a datum tehdy přepsáno na 23. února 1697)
Abstract: Česká komora uzavírá smlouvu s hr. Romedi Thunem, podle které od něj kupuje 3 399 centnéřů surového železa z přísečnického panství (panství ,,Přísečnice" opraveno r. 1697 na ,,klášterecké (Klosterlich)") za 5 665 zl. rýn. pro císařské hamry v Přísečnici.
Charter: 4573
Date: 23. únor 1697
Abstract: Česká komora uzavírá smlouvu s hr. Romedi Thunem, podle které kupuje od něj přibližně 3 399 centnéřů surového železa z kláštereckého panství pro císařské hamry v Přísečnici přibližně za 5 665 zl. rýn.
Charter: 4574
Date: 9. červenec 1697
Abstract: Papež Inocenc XII. uděluje všem věřícím, kteří navštíví farní kostel sv. Michala ve vsi Blšany (Fleaniensis) v pražské diecési, který není pod řeholní správou, na svátek sv. Michala archanděla od prvních nešpor do západu slunce a pomodlí se zde za svornost křesťanských knížat a vymýcení kacířství, plnomocné odpustky. Tato milost platí 7 let.
Charter: 4575
Date: 20. listopad 1698
Abstract: Palatin Jan František Löw z Erlsfeldu uděluje syndikovi Pražské university Rudolfu Scharfovi šlechtický erb (list s popisem a vyobrazením erbu chybí) a přídomek z Lindenfeldu (von Lindenfeld).
Charter: 4576
Date: 19. říjen 1699
Abstract: Převor a konvent augustiniánů - poustevníků u sv. Vavřince v Pšovce (Sopce) pod Mělníkem slibují, že nepoužijí proti králi nebo komoře ověřeného opisu výroku královny Alžběty a fundace na 2 jinochy, potvrzené králem Otakarem, které jim česká komora nechce vydat.
Charter: 4577
Date: 1. prosinec 1700
Abstract: Česká komora pronajímá hr. Františku Karlu Přehořovskému z Kvasejovic za půjčku 200 000 zl. rýn. panství Zbiroh, Točník a Dvůr Králové.
You are copying a text frominto your own collection. Please be aware that reusing it might infringe intellectual property rights, so please check individual licences and cite the source of your information when you publish your data
