Marie Terezie, císařovna římská a královna uherská a česká, činí opatření ohledně nadace Jana von Tondeur, který v § 8 své závěti z 25. ledna 1711 (intabulované 29. dubna 1711) odkázal po smrti dědiců své dcery fideikomisní statek v ceně 150 000 zlatých na výživu postižených osob, na př. raněných vojáků, a 7. prosince 1711 ustanovení změnil tak, že na tyto účely připadne 100 000 zlatých a 50 000 k volně dispozici dcery nebo jejího posledního dědice. Nyní, po smrti Tondeurovy dcery Anny Barbory, ovdovělé von Löwenegg, se ohledně kapitálu 100 000 zlatých, pojištěného na panství Nový Hrad (Neuschloß) na Žatecku v pěti bodech ustanovuje, že: - peníze mají připadnout vojenským civilním osobám neprodleně po Annině smrti; - 50 000 zlatých připadne pro raněné vojáky a invalidy; - ze zbytku obdrží 10 000 zlatých pražský nalezinec, 20 000 zlatých tamní chudobinec a 20 000 zlatých chudá šlechta; Exekutorem odkazu je dle přání testátora česko-rakouská dvorní kancelář, která má vrchní dohled. Komise invalidní, fundační a komise chudobinců mají dbát, aby se na všech těchto nadačních místech konaly za testátora podle jeho závěti denně modlitby; osoby, které zde tuto nadaci pobírají, mají být označeny a případně odděleny od ostatních. Mají být sepsány čtyři nadační listiny: pro dvorskou kancelář, nadační komisi, invalidní komisi a komisi chudobinců, které budou pobírat z jednotlivých částek úroky. 

Language: německy