Fond: České gubernium - guberniální listiny, Praha (0993-1526)
Grouped by years:
Search inCZ-NA > CGL >>
Charter: 4845
Date: 24. leden 1769
Abstract: Hraniční komisař František Kressl z Gwaltenbergu z české a Jan Adam, svobodný pán Ickstatt z bavorské strany uzavírají podle zásad, stanovených hlavní hraniční smlouvou z 3. března 1764 (srv. č. i. 4815), porovnání soukromého majetku mezi majiteli dvora české dvorské komory v Železné Rudě (Eisenstein) na jedné a bavorskými úřady ve Furthu, Eschlkamu, Neukirchenu /bei hl. Blut/ (Neukürchen). Kötztingu, Zwieselu a k nim příslušejícími vesnicemi i majiteli dvorů Kleinaign a Stachesried na straně druhé. V 58 bodech se dohadují užívací práva na lesy, pole, pastvu atd. a platy; s majiteli statků, patřících k úřadu v Kötztingu: Kleinaign (majitel František de Paula, svobodný pán Edlman), lesy a pole patřící mimo jiné lidem v Schachten, oddělení pozemků od gruntů Stadionovského panství Kout ze vsi Mysliv (Schniderhof) a Stachesried (majitel Ludvík, svobodný pán Dockfort) - jde mimo jiné i o rybolov v řece Chamb. V případě úřadu ve Furthu se upravují platy z pozemků měšťanů Jana Jiřího Kolba a Jana Jiřího Beera, připadlých k Čechám, české komoře; poddaní Jan Michal Robl, Wolfgang Pongratz a Hanuš Kollbeck budou platit městu Futhu, jurisdikce a právo výplaty polí přechází z Furthu, jurisdikce a právo výplaty polí přechází z Furthu na českou komoru. Ves Sruby (Heuhof), připadá k Čechám, platí desátky farám v Neukirchenu a Arnschwangu; 5 obyvatel vsi Jägershof bude napříště z lesů Schwarz Holz a Birchen Holz platit za právo kácet dříví, pastvu a rybolov; podobně 2 poddaní z Hofbergu za lesy cestou ke vsi Fleky (české komoře); dva dvory u české vsi Šternov (Sternhof) budou platit do Kötztingu desátky jako lidé ze Srubů. Upravuje se pastva pro poddané ze vsi Šternov (Sternhof) budou platit do Kötztingu desátky jako lidé ze Srubů. Upravuje se pastva pro poddané ze vsí Hinterbuchberg, Atzling a Vorderbuchberg a užívání luk a lesů mezi mezníky, i výše platů, zápisného a laudemia, tresty i pokuty za lesní pych atd. Vymezuje se jurisdikce ohledně komorních lesů i lesů dvora v Železné Rudě (majitel Jindřich z Klenové). Ve sporu o nároky majitele huti Ignáce Hilsena na dřevo a potaš a vsí Klautzenbach, Zwieselberg, Innenried a Außenried na pastvu v tzv. Zwieselském komorním lese u Železné Rudy kurfiřt ustoupil, a podle královského reskriptu díl lesa, připadlý k Čechám, má být od nároků vsí i hutě osvobozen. Ohledně lesa, odděleného k Čechám od úřadu Zwiesel, se stanoví, že majitel bavorské skelné huti Jan Michal Poschinger ustoupil od požadavku na dřevo a potaš, a obdržel právo pastvy. - Všechny pozemky na obou stranách, na něž se vztahují uvedená soukromá práva, mají být vymezeny soukromými mezníky. Smlouva byla vyhotovena dvojmo.
Charter: 4846
Date: 3. únor 1769
Abstract: Maximilián Josef, kurfiřt /falcký/, /sekretáři bavorské hraniční komise Janu Křtiteli Stromayerovi/: sděluje mu, že mezi majitelem panství Přimda (Pfraumberg) Františkem Antonínem z Kolovrat a majitelem statku Reichenau, patřícího k úřadu Treswitz v Horní Falci byla dne 22. října /1768/ uzavřena dohoda o kus lesa a louky, připojených hraniční linií u potoka "Mausbächlein" a ,,Rehling-Bach" k Čechám k přimdskému panství; 30. prosince byla králem ratifikována dvorským dekretem, vydaným č.-l. komisaři bar. Kresslovi z Gwaltenbergu; sám dohodu také schvaluje a nařizuje adresátovi vydat královskému komisaři ověřený opis této ratifikace.
Charter: 4847
Date: 17. březen 1769
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská a královna uherská a česká, apelačnímu radovi Filipu, hraběti Clary - Aldringenovi: sděluje mu, že ratifikovala smlouvu mezi dvorskou komorou a majitelem statku Železná Ruda (Eisenstein) na jedné a bavorskými úřady ve Furthu Eschlkamu, Neukirchenu, Kötztingu a Zwieselu i majiteli statků Kleinaign a Stachesried na druhé straně, uzavřenou 24. ledna bývalým hraničním komisařem, nyní dvorským radou Františkem Karlem, svobodným pánem Kresslem z Gwaltenbergu a bavorským komisařem svobodným pánem Ickstattem, a vyhotovenou a podepsanou jimi ve dvou exemplářích, a že mu oba tyto exempláře zasílá. Jeden má poslat von Ickstattovi, druhý guberniu k založení do hraničních spisů; má se postarat, aby se zařídilo vše potřebné, aby poddaní mohli užívat práv (Servituten), smlouvou jím přiřčených.
Charter: 4849
Date: 18. březen 1769
Abstract: Maximilián Josef, /kurfiřt falcký/, /sekretáři bavorské hraniční komise Janu Křtiteli Stromyerovi/: sděluje mu, že ratifikoval smlouvu s královským komisařem a dvorním radou Františkem Karlem, svobodným pánem Kreslem z Gwaltenbergu o soukromá vlastnická práva mezi českou dvorskou komorou a majitelem dvora v Železné Rudě (Eisenstein) a mezi úřady ve Furthu, Eschlkamu, Neukirchenu, Kötztingu a Zwieslu a majiteli dvorů v Kleinaigenu a Stachesriedu dne 24. ledna, a podepsanou oběma komisaři. Originální reces o tom je uložen v jeho tajné registratuře, adresát se má postarat o dodání ověřeného opisu dvorské komoře.
Charter: 4848
Date: 18. březen 1769
Abstract: Největší komorní a dozorčí úřad nad komediemi (Obrist Erb- Cammer- und Spielgrafen- Amt) uděluje Jakubu Kostrikovi na rok povolení provozovat cvičení o trzích a svátcích.
Charter: 4850
Date: 3. červen 1769
Abstract: Marie Terezie, ovdovělá císařovna římská, královna uherská a česká, zlistiňuje nadání zemřelé Augustiny hraběnky Kinské podle § 4 její poslední vůle z 19. dubna 1763 na zaopatření šesti slečen panského nebo rytířského stavu v ústavu sv. Andělů na Novém Městě pražském. Odkázaný kapitál 50 000 zlatých se po odečtení dědické daně a stavebních vydání snižuje na 36 889 zlatých. Roční prebenda bude činit 150 zlatých a obsazování nadace si panovnice vyhrazuje.
Charter: 4851
Date: 7. květen 1770
Abstract: Antonie Josefa Týřovská z Einsiedlu, rozená hraběnka Carettová, postupuje Josefě Hrobčické z Hrobčic 1 500 zlatých, zapsaných na panství Nalžovy (Elyschau) v původní sumě 45 864 zlatých 20 krejcarů 3 1/4 denárů.
Charter: 4852
Date: 4. srpen 1770
Abstract: Marie terezie, císařovna římská, královna uherská a česká, dává absolutorium pokladníku kriminálního fondu Karlu Lazaru Šitrovi a jeho kontrolorovi Janu Nepomuku Baumgartnerovi za rok 1769.
Charter: 4853
Date: 30. červenec 1771
Abstract: /Smlouva, uzavřená podepsanými komisaři/ k uskutečnění královské resoluce z 20. července 1771 (podle protokolu komise z 13. dubna 1771) ohledně lesů u Hluboké (Fraumberger), reservovaných pro dolování, mezi dvorskou komorou ve věcech mince a dolování a knížetem Josefem Schwarzenbergem: v 10 bodech se stanoví, že kníže a budoucí majitelé panství jsou povinni dodat pro doly v Budějovickém kraji ročně 1 000 kmenů zdarma, další dřevo odprodat za cenu, jako se prodává poddanským měšťanům; velikost kmenů má stanovit budějovický horní úřad; ustanovuje se velikost požadované zásoby dřeva při dolech a zacházení s přebytky, dozor se ukládá královskému hornímu úřadu a hlubockému fořtmistru. Schwarzenberg má skupovat od kverků za hotové rudu a zpracovávat ji ve šmelcovně v Suchdole (Suchenthal), poplatek za šmelcování tvoří 1% výnosu, ceny sjedná budějovický horní úřad s úředníky schwarzenberských hutí, také s ohledem na ceny dříví. Z uvedených 1 000 kmenů se má brát 300 kmenů na stavby, zvláště vodních čerpadel (Wasser-hebungs Machin). Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro obě strany.
Charter: 4854
Date: 21. květen 1773
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská, královna uherská a česká, uděluje Pavlovi von Hoyer, hospodářskému radovi hraběte Trautmannstorfa a zemskému účetnímu, titul císařského královského rady.
Charter: 4856
Date: 29. květen 1773
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská a královna uherská a česká, činí opatření ohledně nadace Jana von Tondeur, který v § 8 své závěti z 25. ledna 1711 (intabulované 29. dubna 1711) odkázal po smrti dědiců své dcery fideikomisní statek v ceně 150 000 zlatých na výživu postižených osob, na př. raněných vojáků, a 7. prosince 1711 ustanovení změnil tak, že na tyto účely připadne 100 000 zlatých a 50 000 k volně dispozici dcery nebo jejího posledního dědice. Nyní, po smrti Tondeurovy dcery Anny Barbory, ovdovělé von Löwenegg, se ohledně kapitálu 100 000 zlatých, pojištěného na panství Nový Hrad (Neuschloß) na Žatecku v pěti bodech ustanovuje, že: - peníze mají připadnout vojenským civilním osobám neprodleně po Annině smrti; - 50 000 zlatých připadne pro raněné vojáky a invalidy; - ze zbytku obdrží 10 000 zlatých pražský nalezinec, 20 000 zlatých tamní chudobinec a 20 000 zlatých chudá šlechta; Exekutorem odkazu je dle přání testátora česko-rakouská dvorní kancelář, která má vrchní dohled. Komise invalidní, fundační a komise chudobinců mají dbát, aby se na všech těchto nadačních místech konaly za testátora podle jeho závěti denně modlitby; osoby, které zde tuto nadaci pobírají, mají být označeny a případně odděleny od ostatních. Mají být sepsány čtyři nadační listiny: pro dvorskou kancelář, nadační komisi, invalidní komisi a komisi chudobinců, které budou pobírat z jednotlivých částek úroky.
Charter: 4855
Date: 29. květen 1773
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská a královna uherská a česká, činí opatření ohledně nadace Jana von Tondeur, který v § 8 své závěti z 25. ledna 1711 (intabulované 29. dubna 1711) odkázal po smrti dědiců své dcery fideikomisní statek v ceně 150 000 zlatých na výživu postižených osob, na př. raněných vojáků, a 7. prosince 1711 ustanovení změnil tak, že na tyto účely připadne 100 000 zlatých a 50 000 k volně dispozici dcery nebo jejího posledního dědice. Nyní, po smrti Tondeurovy dcery Anny Barbory, ovdovělé von Löwenegg, se ohledně kapitálu 100 000 zlatých, pojištěného na panství Nový Hrad (Neuschloß) na Žatecku v pěti bodech ustanovuje, že: - peníze mají připadnout vojenským civilním osobám neprodleně po Annině smrti; - 50 000 zlatých připadne pro raněné vojáky a invalidy; - ze zbytku obdrží 10 000 zlatých pražský nalezinec, 20 000 zlatých tamní chudobinec a 20 000 zlatých chudá šlechta; Exekutorem odkazu je dle přání testátora česko-rakouská dvorní kancelář, která má vrchní dohled. Komise invalidní, fundační a komise chudobinců mají dbát, aby se na všech těchto nadačních místech konaly za testátora podle jeho závěti denně modlitby; osoby, které zde tuto nadaci pobírají, mají být označeny a případně odděleny od ostatních. Mají být sepsány čtyři nadační listiny: pro dvorskou kancelář, nadační komisi, invalidní komisi a komisi chudobinců, které budou pobírat z jednotlivých částek úroky.
Charter: 4857
Date: 23. září 1773
Abstract: Podepsaní komisaři stanoví zemskou hranici mezi Čechami a Bavorskem, a tím i soukromou hranici mezi panstvím Kout (Gauth) a bavorským městem Furth, u Einsiedelského potoka (Einsiedelbach) tak, že vede podle přímé linie, spojující mezníky na třech ostrovech v potoce, popsané v hraničním protokolu z roku 1771 a zakreslené v mapě; již dříve byla smlouvou, uzavřenou komisaři, hranice vymezena u tří ostrovů mezi 33. a 34. mezníkem, označeným na plánu I, II a III tak, že byly rozděleny na dva díly, což přijali císař a český král reskriptem z 13. ledna 1769 (Vídeň) a bavorský kurfiřt 30. května 1768 (Mnichov); později však byla hranice porušena zničením dřevěného jezu, zřízeného na zabránění zátopám. Smlouva byla vyhotovena dvojmo.
Charter: 4858
Date: 16. říjen 1773
Abstract: Podepsaní opat Emilián a převor Benedikt Saverzan jménem konventu kláštera sv. Mikuláše na Starém Městě pražském postupují z kapitálu 26 500 zlatých, který mají v deskách od roku 1765 (1) hypotekárně zapsán na panstvích hraběte Ludvíka Hartiga Krásné Březno (Prießnitz), Všebořice (Schöberitz), Kyselka (Gießhübel), Nejdek a Bochov (Buchau), částku 3 000 zlatých rýnských s úroky od sv. Havla 1773 české provincii řádu piaristů proti vyplacení stejné sumy v hotovosti, z níž piaristy kvitují. Tato cese může být na jejich vlastní náklad intabulována.
Charter: 4860
Date: 12. listopad 1773
Abstract: Maximilián Josef, kurfiřt /falcký/ /Františku Xaverovi, svobodnému pánu von Lerchenfeld, bavorskému hraničnímu komisaři/: ozanmuje mu, že tímto ratifikuje smlouvu o hranicích u tří ostrovů v Einsieddlském potoce, uzavřenou 23. září /1773/ v Chebu s českým hraničním komisařem, a žádá adresáta, aby tento jeho souhlas Clarymu oznámil.
Charter: 4861
Date: 14. leden 1774
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská a královna uherská a česká, radovi českého gubernia Filipu Clarymu - Aldringenovi: sděluje mu, že schvaluje a ratifikuje smlouvu z 23. září 1773 (Cheb) o stanovení hranic u Einsiedelského potoka, kterou jí 5. t. m. zaslal se svolením bavorského komisaře, svobodného pána von Lerchenfeld, a kterou jí ratifikoval /bavorský/ kurfiřt, posílá mu v příloze příslušné originály a nařizuje, aby vše sdělil Lerchenfeldovi a vyhotovil pro něho opis této ratifikace a sám ho podepsal.
Charter: 4862
Date: 24. duben 1774
Abstract: Podepsaná Marie Kateřina von Bregent, rozená von Schutzwerth, universální dědička své pratety Marie Anny Hermannové, postupuje Františku Sales. Levinskému z Levína,doktoru obojího práva, zemskému prokurátoru a adjunktu královského fisku v Českém království, kapitál 1100 zlatých, pojištěný Marii Anně Hermannové deskami na Lamottovském statku Jesenný, a přešlý na ni (1), s úroky od sv. Jiří /1774/, a to ve smylsu § 15 závěti Marie Anny (1), jíž jmenovanému odkázala 1100 zlatých rýnských. Tato cese může být intabulována.
Charter: 4863
Date: 8. srpen 1776
Abstract: Marie Terezie, ovdovělá císařovna římská, královna uherská a česká, povyšuje do panského stavu podplukovníka Josefa Chenota Bonnenouvelle de Briel a uděluje mu erb (modrý štít, na něm fáma troubící na pozoun a mající na levém rameni zlatý oválný štít s nápisem ,,armis bona nova").
Charter: 4864
Date: 7. leden 1777
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská a královna uherská a česká, upravuje nadaci Rudolfa, svobodného pána z Teufenbachu, který ve své závěti z 24. července 1650 odkázal po vymření substituovaného rodu Trautmansdorfů v mužské linii důchody statku Drnholec (Dürnholz) na Moravě na zřízení šlechtické rytířské školy. Nadace, uskutečněná v roce 1763, pro ušetření peněz na stavbu budovy tak, že se místa rozdělila mezi Tereziánskou kolej, Savojskou akademii, Löwenburský šlechtický konvikt a bývalou vojenskou, nyní inženýrskou, akademii na Lanngrube /ve Vídni/ se potom na žádost moravských stavů upravila tak, že nadační místa ze tří prvních institucí se přenesla na šlechtickou kolej v Olomouci, zřízenou z tamního Ferdinandova šlechtického konviktu. Ohledně zbylých míst, ponechaných v inženýrské akademii, se ustanovuje, že budou rozmnožena na 16 míst. Přijímáni mohou být synové šlechticů nebo zasloužilých úředníků, přednostně z Moravy, polovina k civilnímu, polovina k vojenskému stavu, a to až po absolvování humanitních studií (ne tedy podle nadace již v 10 létech). Moravské gubernium má předkládat seznam žadatelů o umístění v olomoucké koleji (pokud jde o vojenský stav, spolu s lékařským vysvědčením a posudkem vojenského generálního velitelství tři měsíce před koncem humanitních studií), chovanci mají nosit stříbrné znamení na černobílé stuze s obrazem sv. Rudolfa a Teufenbašským znakem, a modrý plášť s červenou vestou (od čehož jsou osvobozeni vojenští chovanci). Jsou povinni denně vyslechnout jednu mši a pomodlit se pětkrát Otčenáš a Zdrávas za rod fundátora. 17. dubna, na sv. Rudolfa, se má v kostele inženýrské akademie konat výroční pobožnost, na což je určeno 80 zlatých. Ohledně částky 400 zlatých na jednoho chovance se stanoví, že akademie je osvobozena od odvádění interkaláru za neobsazená místa podle nařízení z 22. března 1764. Z uvedené sumy obdrží každý chovanec popsaný ústavní oděv, k obědu pět a k večeři tři pokrmy, léčení a léky v nemoci. Vyučovat se má náboženství, pravopis, počty a francouzština, historie, zeměpis, algebra, kreslení, tanec a šerm, topografie, mechanika, optika, geometrické kreslení, fyzika, statika, hydrostatika a hydraulika, stavebnictví, opevňování, taktika. Nadační listina byla vyhotovena trojmo: pro akademii, česko-rakouskou dvorskou kancelář a komisi teufenbašské nadace na Moravě.
Charter: 4865
Date: 20. červen 1777
Abstract: Papež Pius VI. Probovi z Mostu (Pontensi), členu kapucínského řádu: promíjí mu 13 měsíců, které mu podle nařízení Tridentského koncilu chybí do věku, kdy může dosáhnout kněžského svěcení.
Charter: 4866
Date: 18. říjen 1777
Abstract: Loketský hejtman Jan z Ottilienfeldu a Václav Peithner, správce vrchního úřadu, ze strany císařovny Marie Terezie a komorní šlechtic Jiří Jindřich von Brauneck, Karel August Just a krušnohorský hejtman Karel Zikmund Jepsch ze strany Bedřicha Augusta, vévody saského, uzavírají smlouvu o - zasazení nových mezníků v místech, kde byly zaneseny náplavy potoků Pechthöfer a Mückenbächl; - povolení mlynáři v Böhml. Mühl Františku Behrovi k přivedení vody do rybníka z hraničního potoka; - zřízení jezu; -vyrovnání státní hranice a - obcházení hranice lesním personálem každoročně a úřady po třech létech.
Charter: 4867
Date: 7. únor 1778
Abstract: Marie Terezie, císařovna římská a královna uherská a česká, činí opatření ohledně nadace zemřelého svobodného pána Rudolfa von Teufenbach, polního maršála, který ve své závěti ze 24. července 1650 odkázal po úplném vymření substituovaného rodu hrabat Trautmannsdorfů důchody panství Drnholec (Dürnholz) na Moravě na zřízení rytířské školy. Po smrti posledního majitele fideikomisu podle zprávy moravského zemského gubernia Marie Terezie 24. října 1763 ustanovila, že nadace má vejít v platnost 1. ledna 1764, a pro uspoření nákladů na stavbu vlastní budovy ji rozdělila mezi existující instituce: Tereziánskou kolej, Savojskou rytířskou akademii, Löwenburský šlechtický konvikt a bývalou inženýrskou školu, nyní inženýrskou akademii na Lanngrube; na žádost moravských stavů sloučila všechna místa Teufenbachovské nadace a převedla je z uvedených ústavů na Ferdinandovský šlechtický konvikt v Olomouci, povýšený 9. listopadu 1776 na šlechtickou kolej; a to s výjimkou 16 nadačních míst, která podle nadační listiny ze dne 7. ledna 1777 mají zůstat při inženýrské akademii. Teufenbachovská nadace se spojuje s olomouckou šlechtickou kolejí a ustanovuje se, že podle ustanovení fundátora mají být přijímány jen šlechtické děti katolické víry, dále se věk stanoví nejméně na 10 let; přednost mají chovanci z Moravy, mohou být přijímáni i z ostatních německých zemí. Následují ustanovení o bohoslužbách, modlitbách a oděvu chovanců - jako v ČGXI č. i. 4864. Uchazeči o místa mají žádat u moravského gubernia, vždy tři o jedno místo; rozhodne císařovna. Počet chovanců má být takový, aby na každého vyšlo 400 zlatých (a to včetně nákladů na ošacení a vzdělání); každý může v koleji zůstat tak dlouho, až dosáhne vzdělání pro zamýšlený církevní nebo světský úřad. Tato listina byla vyhotovena 4x - pro česko-rakouskou dvorskou kancelář, moravské gubernium, správu Teufenbachovské nadace a olomouckou šlechtickou kolej.
Charter: 4868
Date: 14. březen 1778
Abstract: /Česko-rakouská dvorská kancelář/ zemskému guberniu v moravském markrabství: sděluje, že v příloze zasílá tři exempláře nadačního listu Teufenbachovské nadace ve šlechtické koleji v Olomouci s tím, aby gubernium jeden exemplář ponechalo ve svém archivu a druhé dva odevzdalo komisi Teufenbachovské nadace a šlechtické koleji v Olomouci.
Charter: 4869
Date: 17. duben 1778
Abstract: David Josef Wertheimer postupuje ze sumy 10 000 zlatých, kterou měl podle deskového zápisu z roku 1768 pojištěnou na statku svobodného pána Jana Prokopa Tama Dražíč (Draschitz) hrabě Karel Josef Palm, jenž mu ji roku 1774 postoupil, částku 1 200 zlatých rýnských kapitálu s úroky od 1. května 1778 ve výši 4%, exjesuitskému fondu, a to pro kostel P. Marie v Litoměřicích, proti vyplacení 1 200 zlatých v hotovosti, z nichž exjesuitský fond kvituje. Tato cese může být intabulována.
Charter: 4870
Date: 5. květen 1778
Abstract: Smlouva mezi nejvyšším mincovním a horním úřadem a Alžbětou, princeznou Baden-Badenskou na ukončení sporů o právo dolování a na lesy na panství Ostrov (Schlackenwerth), jež si vyhradil Ferdinand I. při prodeji panství Jáchymu Šlikovi z Passaunu na Holiči (Weißkirchen) dne 12. dubna 1557 (což Šlik slíbil dodržet reversem ze 14. dubna) a jež bylo vyhrazeno císaři ke smlouvě, intabulované roku 1626 po připadnutí panství fisku při stavovském povstání a jeho prodeji roku 1626 po připadnutí panství fisku při stavovském povstání a jeho prodeji (roku 1626) sasko-lauenburskému vévodovi Juliovi. Stejné právo si vyhradil Rudolf II. při prodeji Měděnce (Maria Kupferberg) roku 1586 Wolfu Dětřichovi z Vitzthum. Spory vznikly mezi královským mincovním úřadem v Jáchymově (Joachimsthal) a Přísečnicí (Presniz) a mezi pozdějšími držiteli ostrovského panství. Smlouvou se v 8 bodech stanoví, že Alžběta přenechává českému králi horní jurisdikci a desátky na statcích Ostrov, Hroznětín (Lichtenstadt), Pernink (Perningen), Horní Hrad a Himlštejn (Hau-und HImmelstein) a Měděnec; horní úřad odkoupí od ní za 720 zlatých rýnských šmelcovnu a za to mu zůstane sporný desátek v Jáchymovském úřadě; Alžběta má dodávat dřevo pro výdřevu dolů (pro těžbu vyšších kovů bezplatně, pro "nižší" a na stavby dle uvedených cen), reces váznoucí na dole P. Marie Pomocné v Měděnci má vyrovnávat Alžběta, ne královský úřad. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro obě strany.
Charter: 4871
Date: 17. červen 1778
Abstract: Z popudu Jana Křtitele hraběte Mitrovského, přísedícího /moravského/ zemského gubernia, Jan Nepomuk Zikmund Bukůvka, svobodný pán z Bukůvky, Ignác Antonín von Langer, Jan Nepomuk von Pallestrazzi a Karel Schlechart z Wiesenthalu - ustanovená dvorská komise - uzavírají mezi Prosperem, synem Václava ze Sinzendorfu, purkrabím na Rheineggu, dědičným šenkem v Rakousku nad Emží, dolnorakouským vládním radou a jeho administrátorem Pavlem Josefem von Maurer, a mezi Josefem, svobodným pánem Widmannem, ustanoveným správcem nadačního panství Drnholec (Dürnholz) smlouvu o Walderodovský kapitál 12 000 zlatých, o pohřební náklady Rudolfa, svobodného pána Teufenbacha, o anticipaci platu a vše, oč zemřelý Václav ze Sinzendorfu, jako dědic dědiců Evy, ovdovělé Taufenbachové, žaloval 10. listopadu 1770 před moravským tribunálem zmíněné nadační panství. Věc před moravským tribunálem došla k rozsudku, ale císařovna dvorským dekretem ze 14. února 1776 vyžádala smírné rozhodnutí, načež Prosper prohlásil, že ho upokojí 25 000 zlatých, což bylo přijato dvorským dekretem ze 13. března 1778 a dekretem z 23. března nařízeno vyplatit mu 14 500 zlatých z prodeje zásob obilí a vypovězením 10 500 zlatých, potřebných k doplacení stavů. Se správcem Widmannem byla uzavřena smlouva, jíž se zavázal vyplatit 8 500 zlatých, jež může získat za obilí, a 10 500 zlatých z Teufenbachovské nadace, zbylých 6 000 zlatých s úroky od 1. července doplatit 31. prosince. Prosper se za to zřekl všech výše uvedených žalovaných nároků vůči panství a nadaci. Smlouva se může vložit do moravských desk; vyhotovuje se čtvermo - pro nejvyšší soudní místo, dvorskou komisi a obě strany.
Charter: 4872
Date: 14. únor 1781
Abstract: Josef II., císař římský a král německý, jerusalémský, uherský a český, povyšuje Josefa Kosoře Malovce a jeho potomky obojího pohlaví, jejich děti atd. do stavu svobodných pánů, povoluje jim užívat titulu ,,wohlgeboren" a pečetit červeným voskem. Polepšuje jim také rytířský erb (takže budou mít v erbu modré barvy polovinu zlatého koně ve skoku vpravo, nad erbem baronskou korunu a v klenotu na helmu stejnou polovinu koně, přikryvadla modrozlatá). V naraci se uvádějí zásluhy rodu Malovců (účast na turnajích v Rottenburgu roku 942 a v Halle roku 1042; účast Ješka Malovce na tažení do Italie roku 1159 s králem Vladislavem a při obléhání Milána, kde rod získal erb; zásluhy arcibiskupa Arnošta /z Pardubic/, který z rodu pocházel; podle tradice byl jeden člen rodu v 15. století velmistrem johanitského řádu, otec Josefa Kosoře Václav Remedius od roku 1718 zastával četné vojenské hodnosti. Nařizuje všem práva Josefa Kosoře Malovce von Malovec a jeho Potomků respektovat pod pokutou 100 hřiven zlata (1/2 komoře a 1/2 poškozeným).
Charter: 4873
Date: 30. březen 1781
Abstract: Dvorská komise v záležitosti Teufenbachovské nadace moravskému zemskému guberniu v Brně: ukládá guberniu, aby přijalo přiložený originál smlouvy ze 17. června 1778 mezi hrabětem Sinzendorfem a administátorem panství Drholec (Dirrnholtz) Josefem, svobodným pánem von Vidmann ohledně 25 000 zlatých, jež Vidmann zaslal 27. t. m., a původní kvitanci 19 000 zlatých, z této sumy zaplacených 1. července 1778, a aby obojí odevzdalo guberniální registratuře k uložení, potvrzení o tomto odevzdání aby pak zaslalo komisi. Na tergu prohlášení gubernia v Brně z 2. dubna 1781 o předání debetu i obou písemností registrátoru Maximiliánu Dašickému s nařízením je deponovat v registratuře, vystavit potvrzení a zaslat je komisi pro Teufenbachovskou nadaci.
Charter: 4874
Date: 18. duben 1781
Abstract: Dvorská komise v záležitosti Teufenbachovské nadace zemskému guberniu /v Brně/: sdělují, že bývalý správce panství Drnholec (Dürnholtz) Josef, svobodný pán von Widmann, zaslal dodatečně ještě kvitanci hraběte Prospera Sinzendorfa a jeho administrátora von Maurera na 3 500 zlatých, jimiž se vyrovnala suma 25 000 zlatých, sjednaná mezi panstvím Drnholec a Sinzendorfy, a že tuto kvitanci zasílají, aby byla rovněž uložena v guberniální registratuře. Potvrzení o tom má gubernium poslat komisi. Na tergu prohlášení gubernia v Brně z 23. dubna 1781 o předání výše uvedeného dekretu i kvitance Prospera ze Sinzendorfu (na 3 500 zlatých, doplacených na druhou sumu 6 000 zlatých podle smlouvy) registrátorovi k uložení s příkazem vydat a zaslat o deponování potvrzení.
Charter: 4875
Date: 1. únor 1782
Abstract: Hrabě Josef Šlik z Passaunu a Holiče (Weißkirchen), pán na Kopidlně a Starých Hradech (Altenburg), postupuje z částky 32 000 zlatých, které mu připadly z původního dědického porovnání po otci jako hypotéka na Valdštejnském panství Litomyšl (tři příslušné deskové zápisy citovány), po předchozím postoupení 15 800 zlatých, kapitál 2 800 zlatých se 4% úrokem od sv. Havla 1781 kostelům a kaplím na panstvích zemřelého Filipa hraběte z Losithalu, totiž: kapli sv. Anny v Částkově (Schoßenreither) - 400 zlatých; kapli sv Anny v Pernolci (Bernarticích) - 200 zlatých; kapli P. Marie Pomocné ve Vintířově (Winteritzer) - 450 zlatých; kapli ve Vintířově (Winteritzer) - 250 zlatých; kostelu sv. Vavřince v Želivě (Selauer) - 100 zlatých; kapli P. Marie Pomocné na Vintířovské hoře - 720 zlatých; tamní kapli sv. Markéty - 125 zlatých; filiálnímu kostelu sv. Jana Evangelisty v Záhořanech (Sehrleßer) - 50 zlatých; komendálnímu kostelu sv. Vavřince v Želivě - 60 zlatých; a konečně na úrocích, škodách, nákladech, s výjimkou kolkovného, uvedeným kostelům 400 zlatých proti vyplacení sumy 2 800 zlatých v hotovosti, z nichž kvituje. Tato cese může být intabulována.
Charter: 4876
Date: 6. březen 1783
Abstract: Josef II., císař římský, král jeruzalémský, uherský a český, potvrzuje k žádosti města Krupky všechna jeho privilegia.
You are copying a text frominto your own collection. Please be aware that reusing it might infringe intellectual property rights, so please check individual licences and cite the source of your information when you publish your data
