Marie Terezie, císařovna římská a královna uherská a česká, činí opatření ohledně nadace zemřelého svobodného pána Rudolfa von Teufenbach, polního maršála, který ve své závěti ze 24. července 1650 odkázal po úplném vymření substituovaného rodu hrabat Trautmannsdorfů důchody panství Drnholec (Dürnholz) na Moravě na zřízení rytířské školy. Po smrti posledního majitele fideikomisu podle zprávy moravského zemského gubernia Marie Terezie 24. října 1763 ustanovila, že nadace má vejít v platnost 1. ledna 1764, a pro uspoření nákladů na stavbu vlastní budovy ji rozdělila mezi existující instituce: Tereziánskou kolej, Savojskou rytířskou akademii, Löwenburský šlechtický konvikt a bývalou inženýrskou školu, nyní inženýrskou akademii na Lanngrube; na žádost moravských stavů sloučila všechna místa Teufenbachovské nadace a převedla je z uvedených ústavů na Ferdinandovský šlechtický konvikt v Olomouci, povýšený 9. listopadu 1776 na šlechtickou kolej; a to s výjimkou 16 nadačních míst, která podle nadační listiny ze dne 7. ledna 1777 mají zůstat při inženýrské akademii. Teufenbachovská nadace se spojuje s olomouckou šlechtickou kolejí a ustanovuje se, že podle ustanovení fundátora mají být přijímány jen šlechtické děti katolické víry, dále se věk stanoví nejméně na 10 let; přednost mají chovanci z Moravy, mohou být přijímáni i z ostatních německých zemí. Následují ustanovení o bohoslužbách, modlitbách a oděvu chovanců - jako v ČGXI č. i. 4864. Uchazeči o místa mají žádat u moravského gubernia, vždy tři o jedno místo; rozhodne císařovna. Počet chovanců má být takový, aby na každého vyšlo 400 zlatých (a to včetně nákladů na ošacení a vzdělání); každý může v koleji zůstat tak dlouho, až dosáhne vzdělání pro zamýšlený církevní nebo světský úřad. Tato listina byla vyhotovena 4x - pro česko-rakouskou dvorskou kancelář, moravské gubernium, správu Teufenbachovské nadace a olomouckou šlechtickou kolej. 

Language: německy