Smlouva mezi nejvyšším mincovním a horním úřadem a Alžbětou, princeznou Baden-Badenskou na ukončení sporů o právo dolování a na lesy na panství Ostrov (Schlackenwerth), jež si vyhradil Ferdinand I. při prodeji panství Jáchymu Šlikovi z Passaunu na Holiči (Weißkirchen) dne 12. dubna 1557 (což Šlik slíbil dodržet reversem ze 14. dubna) a jež bylo vyhrazeno císaři ke smlouvě, intabulované roku 1626 po připadnutí panství fisku při stavovském povstání a jeho prodeji roku 1626 po připadnutí panství fisku při stavovském povstání a jeho prodeji (roku 1626) sasko-lauenburskému vévodovi Juliovi. Stejné právo si vyhradil Rudolf II. při prodeji Měděnce (Maria Kupferberg) roku 1586 Wolfu Dětřichovi z Vitzthum. Spory vznikly mezi královským mincovním úřadem v Jáchymově (Joachimsthal) a Přísečnicí (Presniz) a mezi pozdějšími držiteli ostrovského panství. Smlouvou se v 8 bodech stanoví, že Alžběta přenechává českému králi horní jurisdikci a desátky na statcích Ostrov, Hroznětín (Lichtenstadt), Pernink (Perningen), Horní Hrad a Himlštejn (Hau-und HImmelstein) a Měděnec; horní úřad odkoupí od ní za 720 zlatých rýnských šmelcovnu a za to mu zůstane sporný desátek v Jáchymovském úřadě; Alžběta má dodávat dřevo pro výdřevu dolů (pro těžbu vyšších kovů bezplatně, pro "nižší" a na stavby dle uvedených cen), reces váznoucí na dole P. Marie Pomocné v Měděnci má vyrovnávat Alžběta, ne královský úřad. Smlouva byla vyhotovena dvojmo - pro obě strany. 

Language: německy