Jan, kníže slezský, opolský a hlohovský, a Karel, kníže slezský, münsterberský, olešnický a hrabě kladský a zemský fojt v Horní Lužici, činí smlouvu ve 4 bodech s braniborským markrabětem Jiřím a ratibořským a opavským knížetem Valentinem, jimž měl Jan podle nařízení krále Ludvíka složit přísahu i se svými zeměmi. Jiřímu a Valentinovi mají holdovat všichni Janovi poddaní po jeho smrti, jeho země si mají oba rozdělit; vyňaty jsou pouze Koźle (Cosel), Gliwice (Gleibitz) a Bytom (Beuten) se zámkem Świerklaniec (Swirklenitz), které obdrží Valentin. Zemře-li tedy Jan bez dědiců, uznají jeho poddaní za pány Jiřího a Valentina, zemřel-li takto Valentin, uznají Jiřího, stejně jako ostatní poddaní ratibořského knížectví. Jiří a Valentin si všechna Janova území a statky rozdělí rovným dílem (pouze hotové peníze, stříbrné náčiní a klenoty si Jan vyhrazuje k volnému disponování), oba postoupí Janovi 40000 zlatých uherských, o nichž je zmínka v královské konfirmaci. Bude-li Jan právně nebo násilně napaden, mají mu být Jiří a Valentin nápomocni. – Jiří a Valentin k dohodě přistupují a slibují ji zachovávat. 

Language: německy