Hostouň (něm. Hostau) je v písemných pramenech poprvé zmiňována v roce 1247, kdy byla sídlem Gumperta z Hostouně. Hostouňská tvrz se stala centrem menšího panství, které pak patřilo postupně Gumpertovým potomkům, vladykům z Hostouně, v 15. století pánům z Volfštejna, Jindřichovi z Kolovrat, od sklonku století pak Rabštejnům. Velký význam měla pro Hostouň vláda Jiřího z Gutštejna (†1597). Roku 1656 získali panství Hostouň Trauttmansdorffové a v roce 1735 je připojili k panství Horšovský Týn.

Nejstarší popis hostouňského městského archivu podává G. Schmidt v Mitteilungen des k. k. Archivrates v roce 1916. Listiny a akta byly v té době uchovávány v uzamykatelné dřevěné truhle uložené v kanceláři purkmistrovského úřadu a spravoval je městský sekretář. Fyzický stav archiválií byl v té době dobrý. Pokud se týče struktury archivu, byl fond uspořádán do čtyř skupin. Skupinu a) tvořily listiny (privilegia). Popis jich uvádí celkem šestnáct. Do této skupiny však byly zařazeny nejen samotné listiny, ale i písemnosti, které se nějak privilegií týkaly, tedy například výpis z desk zemských vztahující se k hostouňským právům, žádost hostouňských o potvrzení privilegií, koncept žádosti o intabulaci konfirmační listiny do zemských desk či kvitance zaplacení taxy za tuto intabulaci. Skupinu b) představovala akta, skupinu c) cechovní a horní věci, konečně zvláštní skupina d) byla vytvořena pro výhostní a rodné listy. Schmidtův popis vůbec nezmiňuje úřední knihy.

Ve třicátých letech dvacátého století byl hostouňský městský archiv znovu uspořádán profesorem domažlického gymnázia Václavem Miškovským. Ten rozdělil fond následujícím způsobem: I A městská privilegia, I B ostatní městské listiny, II B listiny měšťanů, C městské úřední a pomocné knihy, D městská registratura, E archivní příruční knihovna, F typáře, G stavební plány. Takovou strukturu měl archiv i po druhé světové válce, kdy ho navštívil Miloslav Volf. Podle jeho Popisu městských archivů v Čechách z roku 1947 byl městský archiv uložen ve zvláštní místnosti vedle obecní úřadovny. Listiny byly uchovány v truhlici v obálkách se stručným regestem, knihy a akta byly ve skříni.

Po druhé světové válce byly listiny a aktový materiál převezeny do Prahy, zřejmě do Zemského archivu. Tak se stalo, že v šedesátých letech byly tyto archiválie považovány v okresním archivu i na MNV Hostouň za ztracené. Až v roce 1966 bylo ve Státním ústředním archivu nalezeno ve fondu Akta různé provenience 12 pergamenových, 99 papírových listin a jedno pečetidlo. Nalezené archiválie byly předány do Okresního archivu Domažlice. Velká část archiválií, které byly původně evidovány jako listiny, byla při pořádání fondu překlasifikována a v současné době je zařazena mezi spisový materiál.

Fond AM Hostouň je pouhým zlomkem. Celkem v úplné řadě jsou dochována pouze privilegia od vlády Jiřího z Gutštejna. I zde však chybí konfirmace Karla VI., která je jako součást fondu zmiňována v literatuře ještě v roce 1964. Nejcennějším, co do rozsahu ve fondu i nejrozsáhlejším a paradoxně též nejúplnějším materiálem fondu AM Hostouň jsou písemnosti nejstarší - listiny (zde ovšem nejsou v originále dochována nejstarší privilegia z doby před vládou Jiřího z Gutštejna, jejich text však známe z inzertů v listině L4) a městské knihy.