Rejštejn (Unterreichenstein) je město nad Otavou, 3 km západně od Kašperských Hor. Leží v horami obklopeném údolí na řece Otavě, tam, kde se do ní vlévá Losenice. Správně patřilo toto město k Prácheňskému kraji, od roku 1855 do roku 1868 k politickému okresu Kašperské Hory, v rozmezí let 1850–1855 a 1868–1938 k politickému okresu Sušice.

 Počátky Rejštejna spadají stejně jako u Kašperských Hor, s nimiž tvořil původně jeden celek, nejpozději k začátku 14. století. O obou částech této lokality hovoří písemné prameny, které jsou spojeny se jménem Jana Lucemburského, až v roce 1337. Také většina listin do roku 1584 se týká obou lokalit. S určitostí to lze tvrdit do konce 14. století, u pozdějších listin s velkou pravděpodobností.

První listinou, která uvádí Dolní Rejštejn jako svobodné horní město je listina Rudolfa II. z 18. 7. 1584, kterou tato část dřívějších Hor Rejštejnských dostala stejná práva jako Kašperské Hory (L 1).

Rozvoji města mělo napomoci i potvrzení rejštejnských privilegií císařem Josefem II. v roce 1784 a o 11 let později Františkem II., který udělil Rejštejnu další trhy (L 5 a L 6).

Ve fondu se dochovaly tři císařské ochranné listy pro město z doby závěru třicetileté války (L 2–L 4).