První písemná zmínka o Sušici pochází z roku 1233, kdy Sušicko patřilo hrabatům z Bogenu. Po vymření rodu připadlo Sušicko de facto dolnobavorským Wittelsbachům a teprve roku 1273 je Přemysl Otakar II. získal zpět pro České království. Pravděpodobně Václav II. založil na místě původní osady královské město zmiňované poprvé v písemných pramenech roku 1290.

Ve formě vidimátu či krátkého regestu se dochovala zmínka o odpustkové listině desíti biskupů pro sušické obyvatele z 20. 10. 1296 (opis listiny Ferdinanda I. ze 24. 9. 1547 v L 1 a L 15).

Král Jan Lucemburský vydal pro město Sušice v opise dochovanou listinu, v níž potvrzuje Sušickým všechna práva, která dosud užívali, protože s velikými náklady vybudovali městské hradby, a jež je datována 12. 4. 1325 (inzert v opisu listiny Jiříka z Poděbrad z 30. 3. 1462 v L 12; regest v opisu listiny Ferdinanda III. z 12. 9. 1651 v L 1, L 15 a L 17), někdy také 21. 3. 1324 (regest v opisu listiny Ferdinanda I. ze 24. 9. 1547 v L 1 a L 15). 

Od Karla IV. máme ve fondu AM Sušice k dispozici více listin zachovaných ve starších opisech. 5. 3. 1353 zrušil král Karel IV. Sušickým placení vyšší královské berně (L 7, inzert v L 12).

27. 1. 1356 udělil městu Sušici mílové právo (L 8). Podle vidimátu v listině Ferdinanda III. (L 1, L 15 a L 17) nesla listina datum 6. 2. 1356, podle vidimátu listiny Ferdinanda I. (L 1 a L 15) nesla listina datum 27. 1. 1355.

21. 8. 1372 udělil císař Sušickým právo vybírat dobytčí mýtné na vybudování dláždění města a na další účely (L 8). Podle vidimátu listiny Ferdinanda III. (L 1, L 15 a L 17) a listiny Ferdinanda I. (L 1 a L 15) nesla listina datum 12. 9. 1372.

19. 9. 1372 dovolil císař Sušickým svobodně dědit podle vzoru Starého Města pražského (L 9, vidimát v listině Ferdinanda I. v L 1, L 15 a L 17), což stvrdil svou listinou z 20. 10. téhož roku i král Václav IV. (vidimát v uvedené listině Ferdinada I.). Dle uvedeného vidimátu v listině Ferdinanda III. nese listina Karla IV. datum 13. 10. 1372 a listina Václava IV. datum 13. 11. 1372 (totéž datum i v inzertu v L 12).

Z doby Karla IV. existuje originál městské listiny z 1. 2. 1376, která potvrzuje roční plat sušickému faráři na výživu kněze sloužícího denně mši ve špitálu sv. Alžběty (L 3).

Ve vidimátu v inzertu listiny Ferdinanda I. (L 1 a L 15) se dochovala zmínka o odpustkové listině 12 biskupů z 20. 4. 1359. Ve fondu AM Sušice je uložen opis listiny Karla IV. z 11. 4. 1356 pro Henslina Badera, potvrzující dědičnou držbu 1 lánu země u Baderova dvora za pomoc při vymezování země pro Pasovskou silnici (L 19).

Kromě jedné listiny z éry Václavova spoluvladaření s otcem máme k dispozici ještě jednu listinu Václava IV. z 15. 9. 1406, jíž král udělil městu Sušici výroční trh o svátku Nanebevzetí Panny Marie a povinný sklad kupců jedoucích od Hartmanic a od Horské Kvildy (L 10, vidimát v listině Ferdinanda III. v L 1, L 15 a L 17). Ve formě vidimátu známe odpustkovou listinu lubušského biskupa z 21. 12. 1397 (listina Ferdinanda I. z 24. 9. 1547 v L 1 a L 15).

18. 11. 1436 císař Zikmund potvrdil městu jeho privilegia a majetky (inzert v L 12) a Sušičtí si vymohli stejnou konfirmaci i od Ladislava Pohrobka 26. 8. 1454 (L 11), Jiříka z Poděbrad 30. 3. 1462 (L 12) a Vladislava Jagellonského 1. 4. 1472 (L 11, vidimát v L 1 a L 15), v níž král navíc ustanovuje, že město už nikdy nebude zastaveno, a 1. 5. 1472 (L 13 a L14).

Král Vladislav Jagellonský vydal pro Sušici ještě další listiny. 12. 10. 1472 obdrželi Sušičtí právo pečetit červeným voskem (vidimát v listině Ferdinanda I. a Ferdinanda III. v L 1, L 15 a L 17). 4. 11. 1487 postoupil král purkmistru, konšelům a obci města Sušice dědičnou rychtu, potvrdil některé další majetky a majetkové transakce včetně vybudování rybníka v Kadešicích (L 11, L 13 a L 14). 19. 3. 1502 ustanovil král Sušickým pevný plat podkomořímu za obnovení městské rady (vidimát v listině Ferdinanda I. a Ferdinanda III. v L 1, L 15 a L 17).

Za účast města na prvním stavovském povstání odňal císař Ferdinand I. Sušickým jejich privilegia. Listinou z 24. 9. 1547 jim je zase navrátil a potvrdil. Dále ustanovil nárok královské komory na odúmrť v případě těch, kteří zemřou bez blízkých příbuzných (L 1 a L 15). O den později vrátil císař městu zádušní platy ke kostelu a špitálu (vidimát v listině Ferdinanda III. v L 1, L 15 a L 17).

Ferdinandův nástupce Maxmilián II. udělil městu, nedávno poničeném požárem, právo vyžadovat na kupcích jedoucích z Bavorska přes Horskou Kvildu, Kašperské Hory a Kašperk nebo ze Zwieselu přes Hartmanice povinný sklad v Kašperských Horách či v Sušici, jako je tomu v případě Prachatic či Vimperka (nedatovaný opis v L 16).

I účast na druhém stavovském povstání Sušici poznamenala nevolí vítěze. Městu bylo mj. odňato patronátní právo, které mu navrátil až Leopold I. 16. 6. 1668 (L 1, L 15 a L 18). Ferdinand II. potvrdil Sušickým jejich privilegia až 21. 5. 1624 a Ferdinand III. jim navrátil 30. 9. 1638 polovinu z odúmrtí, která jim byla propůjčena r. 1575 (obojí vidimus v L 1). Ferdinand III. rovněž potvrdil městu jednotlivě vyjmenovaná privilegia 12. 9. 1651 (L1, L 15 a L 17). Konfirmace svých práv se město dočkalo ještě od Josefa II. 23. 9. 1784 (L 1) a od Františka II. 22. 8. 1793 (L2).