Hrad Švihov spolu s městečkem v podhradí byl založen někdy po roce 1300, první zmínka o hradu je z r. 1342, o městě z r. 1367. Starší osídlení kolem kostela sv. Jiljí (postaven po roce 1200) na druhé straně řeky Úhlavy je doloženo již koncem 12. století v predikátech zdejší raně středověké šlechty. Zakladateli hradu a města Švihova je rod Švihovských z Rýzmberka, který byl zdejší vrchností až do roku 1548.

Půta Švihovský z Rýzmberka udělil Švihovským listinou z 2. 5. 1501 stejná městská práva, jaká od něho dostalo město Horažďovice (L 1).

R. 1548 se koupí dostal Švihov do majetku Kavků z Říčan. Heralt Kavka z Říčan nechal r. 1549 císařem Ferdinandem I. potvrdit městu Švihovu jeho privilegia (vidimát v L 2).

R. 1596 resp. 1598 se Švihov dostává věřiteli Říčanských Humprechtu Černínovi z Chudenic. V držení Černínů zůstane Švihov až do vzniku samosprávy.

15. 8. 1616 postoupil Jindřich Černín z Chudenic městu Švihov část svých lesů na stavby a opravy mostů (L 7).

Na přímluvu Františka Maxmiliána Černína potvrdil císař Leopold I. 25. 9. 1677 Švihovským jejich privilegia a povoluje třetí výroční trh na svátek sv. Lucie (L 2).

Městu byla pak jejich privilegia potvrzena ještě v l. 1715, 1747, 1784 a 1794 (L 3–L 6).