Dominikánský konvent u sv. Václava v Chebu vznikl v roce 1296 po předchozím dovolení krále Václava II. a císaře Adolfa Nasavského z roku 1294. Jeho zakladatelem byl císařův bratr dominikán Dětřich Nasavský.

Výstavba začala budováním kostela sv. Václava již v roce založení. Plně dokončen byl klášterní komplex do roku 1387. Hospodářské potíže během 16. a 17. století a úbytek řeholníků zapříčinily špatný stav konventních budov. Roku 1642 se dokonce část areálu zřítila. Získané finanční prostředky umožnily barokní přestavbu areálu. Roku 1689 byl vysvěcen nový kostel, poslední konventní budovy byly dokončeny po roce 1720.

Konvent, osazený ze Saska, náležel k řádové provincii saské a zůstal u ní i po připojení Chebska k českému státu. V letech 1570 – 1573 byl konvent pod tlakem luterství opuštěn všemi konventuály kromě převora Hermana Wilhelniuse. Roku 1604 bylo rozhodnuto o inkorporování konventu do české řádové provincie, což se uskutečnilo v roce 1608. Současně však náležel konvent až do roku 1807 k řezenské diecézi. Roku 1857 byl konvent začleněn do nově utvořené říšské provincie a tento stav trval až do roku 1904. V 70. letech 19. století počet členů konventu dále klesal a tak bylo poloprázdné přízemí klášterní budovy pronajato obchodníkům, kteří si v něm zřídili své prodejny. Roku 1905 se opět osamostatnila česká provincie, avšak konventy v Chebu a Ústí nad Labem byly přičleněny k provincii rakousko-uherské.

Dominikánský konvent v Chebu byl zrušen pro nedostatečný počet členů v roce 1935 po generální vizitaci generála řádu Martina Gilletiho. Zbývající bratři odešli do Bavorska, ale nemovitosti si řád ponechal a pronajímal je misionářům Srdce Páně ze Solnohradu. Majetková práva dominikánů zanikla po sistaci řádu v roce 1950.

Archiv chebského konventu byl poprvé pořádán v letech 1843 – 1849 do čtyř oddělení, o jejichž obsahu nás zpravují dochované elenchy.

Část konventního archivu včetně originálů některých listin byla na přelomu 19. a 20. století předána do městského archivu v Chebu. Státní okresní archiv v Chebu tedy v současnosti spravuje tyto archiválie kláštera dominikánů v Chebu:

fond Dominikáni Cheb: 13,72 bm nezpracovaného materiálu z let 1518 – 1943 (49 knih, 105 kartonů aktového materiálu)

fond Archiv města Cheb: v oddělení A 29 listin z let 1314 – 1684, opatřeno stručnými regesty, v oddělení B akta převorů 1314 - 1802

Ochuzený archivní fond byl po zrušení konventu převezen do dominikánského konventu v Plzni, kde setrval až do roku 1950. Listiny z let 1294 – 1785 byly zakoupeny v roce 2006 pro Státní oblastní archiv v Plzni od soukromého vlastníka. V současné době je archivní fond uložen v depozitářích Státního oblastního archivu v Plzni v Klášteře u Nepomuka a v Plzni. Obsahuje archiválie z let 1294 – 1935, kromě výše uvedených listin především novověký aktový materiál.

Dochované listiny jsou cenným pramenem nejen pro dějiny samotného kláštera a samozřejmě pro přiblížení dějin dominikánského řádu, ale též pramenem k minulosti Chebska a přilehlých německých oblastí.

Pro historii samotného kláštera jsou nejpodstatnější listiny L1 a L2 z roku 1294, kterými je konvent v Chebu založen. Následující listiny z přelomu 13. a 14. století se týkají především udělování odpustků vyššími církevními hodnostáři pro návštěvníky či donátory nového konventu.

V listinách se odráží také problémy s rekonstrukcí klášterního komplexu v 17. století.

Chebští dominikáni stejně jako příslušníci ostatních žebravých řádů neměli vlastnit hmotné statky a jejich příjmy se skládaly z peněžních a naturálních platů získaných mešními fundacemi a nadacemi.

Největší část souboru tvoří tedy písemnosti týkající se nadací pro klášter, které byly z logických důvodů pečlivě uchovávány. Kromě finančních darů a obilí získávali dominikáni nadacemi např. stavební a palivové dříví, slanečky, slepice a lampový olej. Za získané dary se zavazují k náboženským úkonům podle přání zůstavitele. Značná část listin dokládá prodej nemovitostí v Chebu a okolí, na kterých jsou vázána právě nadání pro klášter. Kupující v těchto listinách slibují, že uvedené platy pro klášter zůstanou zachovány.

Několik listin z let 1547 – 1575, 1678, 1715, 1733 se sice týká prodeje nemovitostí v Chebu a okolí, ale nehovoří se v nich o nadacích pro konvent. Na původních obálkách je u některých z nich přípis „Non petrinet ad konventum.“, což svádí k domněnce nechtěného smísení konventního a městského archivu. Tyto listiny o prodeji nemovitostí jsou zajímavým pramenem pro historickou topografii města Chebu a jeho okolí a také zdrojem informací o chebských měšťanských rodinách.

Listiny L48 a L49 z roku 1481 jsou cenným pramenem pro dějiny kostela sv. Wolfganga v Seebergu (Ostrohu).

Listiny jsou také důležitým pramenem sfragistickým jednak pro poznání vývoje vlastní konventní pečeti a pečeti převorů chebského konventu, jednak pro získání informací o sfragistice chebského patriciátu.