Zakladatelem kanonie augustiniánů kanovníků s kostelem Nejsvětější Trojice ve Fulneku byl roku 1389 významný moravský velmož Beneš z Kravař na Moravském Krumlově, jehož nadání o několik let později dále rozhojnil jeho bratr Lacek z Kravař. Klášter představoval de facto nejvýznamnější nezeměpanskou fundaci v hranicích Opavského knížectví. Těžké hmotné ztráty utrpěli fulnečtí augustiniáni za husitských válek. Rozpad majetkové základny kanonie vyvrcholil v poslední čtvrtině 15. století, kdy si nechal o své vůli všechny klášterní vsi zapsat do olomouckých zemských desk (a odtrhl je tím od Opavska k Moravě) fulnecký pán Jan starší ze Žerotína. K anulování vkladu došlo zásluhou aktivit probošta Cyrila teprve roku 1520. Restituce klášterního majetku vedla k opětovnému připojení kanonie a jejích statků k Opavskému knížectví, kde se fulnečtí proboštové stali hlavou společné prelátské a městské kurie na zemském sněmu. Nástup reformace v 16. století se promítl do celkového úpadku klášterního života. Pozvolný obrat nastal teprve po bělohorské porážce nekatolické stavovské opozice a zejména po ukončení třicetileté války roku 1648. Setrvalá konjunktura v životě barokní řeholní komunity došla náhlého konce roku 1784, kdy byl fulnecký konvent v rámci josefínských reforem zrušen.

Adolf TUREK: Augustiniáni-kanovníci ve Fulneku (1293) 1389–1786, Inventář, Opava 1965.

Antoni BARCIAK – Karel MÜLLER a kol.: Regesty listin uložených v Horním Slezsku. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku. Svazek II (1401–1450), Opava – Opole – Katowice 2011; Dušan FOLTÝN a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha 2005, s. 292–297; Antoni BARCIAK – Karel MÜLLER a kol.: Regesty listin uložených v Horním Slezsku. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku. Svazek I (do 1400), Wrocław – Opava 2004; Adolf TUREK: Fulnecko, Brno 1940; František Václav PEŘINKA: Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, Sborník historického kroužku 32, 1931, s. 27–34, 112–123, 201–225, 252–263; Jindřich ŠEBÁNEK: Archivy zrušených klášterů moravských a slezských I. Inventář pergamenů z let 1078–1471, Brno 1932; Franz KOPETZKY: Regesten zur Geschichte des Herzogthums Troppau (1061–1464), Wien 1871.