Jezuitům odkázal převahou protestantské město a panství Vartenberk (dnes Otyń) v Dolním Slezsku důstojník habsburské císařské armády a katolík Jan Arnošt ze Sprinzensteinu, jenž zemřel bez mužských potomků roku 1639. Ke skutečnému založení jezuitské rezidence zde však mohlo dojít teprve po skončení třicetileté války, konkrétně roku 1649, přičemž panství Vartenberk získali jezuité do svého držení až roku 1652 po smrti vdovy po Janu Arnoštovi ze Sprinzensteinu, Eleonory rozené Harrachové. Pro potřeby rezidence adaptovali jezuité ve městě objekt zámku, který barokně přestavěli. Aktivně se podíleli na rekatolizaci sídla i jeho okolí. Zrušení jezuitského řádu papežem Klimentem XIV. z roku 1773 bylo na pruském území realizováno roku 1776 formou transformace dosavadních řádových ústavů ve „spolek kněží královského ústavu školního“, jehož statky byly převedeny pod zeměpanskou správu a později prodány ve veřejné dražbě.

Miroslav KLOS: Jesuité v Nise (1263) 1622–1754 a Jesuité ve Vartenberku (1559) 1649–1720, Sdružený inventář, Opava 1965.

Handbuch der Historischen Stätten. Schlesien, Hrsg. von Hugo Weczerka, Stuttgart 2003.