Kapucíni přišli do Fulneku roku 1622 na pozvání Václava Bruntálského z Vrbna, jenž panství získal jakožto konfiskát po Janovi Skrbenském z Hříště. Jejich činnost zde nicméně dočasně ukončila morová rána. Zakladatelem kapucínského kláštera se tak stal až Jan František hrabě Bruntálský z Vrbna – bratři se ve městě usídlili po roce 1674, kdy začala výstavba vlastního kláštera s kostelem sv. Josefa. Donátor vedle budovy konventu vystavěl rovněž loretu podle mikulovského vzoru. Roku 1695 nově vybudovaný klášter vyhořel a spolu s ním vzal za své i nejstarší archiv a knihovna (valná část dnes dochované materie pochází z 19. století). První půle 18. věku se tak nesla ve znamení obnovy zničeného konventu. Josefínské reformy klášter přečkal, uzavřena a zbořena však byla loreta. Fulnecká komunita kapucínů byla státní mocí rozpuštěna roku 1950 v rámci tzv. Akce K.

Petr TESAŘ: Kapucíni Fulnek (1661) 1684–1950 (1952), Inventář, Opava 2013.

Dušan FOLTÝN a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha 2005, s. 297–300; Jaromír PETEREK: Dějiny kapucínského kláštera a kostela sv. Josefa ve Fulneku, Fulnek 2000; Adolf TUREK: Fulnecko, Brno 1940.