Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 724-736

Hurt, R.: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě. 2 sv. Olomouc 1934-1938

Průvodce po Státním archiv v Brně. Brno 1954, s. 347-348.

Opatství Velehrad je nejstarším cisterciáckým opatstvím na Moravě. Bylo založeno v r. 1205 moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem a olomouckým biskupem Robertem. V následujících letech byl klášter obdařen řadou vsí. Klášter získal v r. 1208 papežskou ochranu. Kromě rozsáhlé državy v okolí klášter vlastnil také majetek na Opavsku a na jižní Moravě. Přesto se ve 14. století potýkal s hospodářskými problémy. V r. 1421 byl klášter přepaden a vypálen husity. Další komplikace pak přinesly česko-uherské války i doba 16. století, kdy se konvent potýkal také s nedostatkem řeholníků. S obnovou a rozkvětem řádového života se setkáváme až za opata Jana Greifenfelsa z Pilsenburku (1628-1650), kterému se podařilo ustálit ekonomiku kláštera i získat nové řeholníky. Za něho také začala rozsáhlá přestavba kláštera, která se protáhla až do 18. století. Klášter byl zrušen za josefinských reforem v r. 1784.

Archiv kláštera čítá 233 pergamenových listin a 13 kartonů aktového materiálu. První inventarizační práce probíhaly v klášteře již v 17. století. Dnešní schéma bylo fondu dáno při jeho zpracování J. P. Cerronim na počátku 19. století.

Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.