E 9 - Cisterciačky Staré Brno Starobrněnský klášter cisterciaček založila v r. 1323 česká a polská královna-vdova Eliška Rejčka, která jej také vybavila dostatečným majetkovým zázemím. Český král Jan fundaci potvrdil rovněž r. 1323. Již v průběhu středověku se stal klášter jedním z největších pozemkových vlastníků na Moravě. Utrpěl však značné škody v průběhu husitských válek v první polovině 15. století. V 16. století jsou patrné známky úpadku řeholního života. Za stavovského povstání byl v r. 1619 klášter dočasně zrušen a další škody mu způsobilo obléhání Brna švédskou armádou v r. 1645. Nové období stability pak znamenala následující doba, kdy klášter mohl ve větší míře nakupovat další statky. K jeho zrušení došlo v r. 1782. Klášterní archiv je nejbohatším církevním fondem, pokud jde o listiny. Obsahuje jich celkem 497, přičemž nejstarší pochází z r. 1225. Představují cenný pramen zejména pro dějiny lucemburské epochy. Zajímavý celek v jeho rámci tvoří listiny zaniklého oslavanského kláštera cisterciaček, které starobrněnský klášter získal spolu s panstvím Oslavany v r. 1712. Aktový materiál archivu je dochován pouze ve dvou kartonech. Dnešní rozdělení fondu vychází ze struktury, kterou vytvořil v druhé polovině 18. století Bonaventura Piter. Lit.: Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 208-215; Průvodce po Státním archivu v Brně. Brno 1954, s. 349-350. Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků. Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev. Kontakt: Moravský zemský archiv v Brně, Palachovo nám. 1, 625 00 Brno, telefon (+420) 533 317 420, email: podatelna@mza.cz; homepage: http://www.mza.cz