Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Brno 2005, s. 160-166

Černušák, T.: Herburský klášter v Brně v předhusitské době. Vlastivědný věstník moravský 55, 2003, č. 2, s. 165-171

Černušák, T.: Reforma, úpadek a zánik herburského kláštera v Brně. Analýza stavu kláštera v období po husitských válkách. Brno v minulosti a dnes 17, 2003, s. 115-128

Tzv. herburský klášter byl založen kolem roku 1240 jistou Herburkou pravděpodobně z žen, které se rozhodly pro zbožný život v komunitě. Spoluzakladatelem se stal brněnský měšťan Oldřich Černý, který komunitu obdařil dostatečným majetkem, aby se mohla přetvořit v řádný klášter. Ten byl v r. 1248 přičleněn k dominikánskému řádu. Vcelku bez úhony přečkal husitské války. Vážné problémy se však dostavily s rozšířením reformace v Brně v 16. století. Klášter trpěl nedostatkem řeholnic, ale dostal se i do ekonomických problémů, které se pokoušel řešit prodejem vlastního majetku. V r. 1578 byly poslední zbylé řeholnice přesunuty do Pustiměře a budovy kláštera byly předány nedávno příchozím jezuitům. Ti zde postupně vybudovali rozsáhlou a významnou kolej, která existovala až do zrušení řádu v r. 1773.

Archiv obou řeholních institucí je poměrně dobře zachován a umožňuje tak studovat vývoj, majetkovou strukturu, vnitřní život i jejich postavení v rámci města Brna. Celkem fond zahrnuje 221 listin a 42 kartonů spisového materiálu.

Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.