Purkmistr a rada města Žitavy (Zittau), kteří se uvolili půjčit císaři 21 000 tolarů, z nichž 15 000 hned vyplatili a 6 000 slíbili vyplatit na sv. Jana Křtitele, zavazují se za sebe i za své dědice oněch 6 000 tolarů skutečně v uvedeném termínu složit a nevymáhat na císaři jejich vrácení, dokud císař sumou 23 000 tolarů nevyplatí posudné ve výši 1 400 tolarů ročně; potom budou toto posudné opět odvádět hornolužickému úřadu, vše podle inzerované listiny vydané na Pražském hradě téhož dne, jíž Rudolf II. vyznává, že mu Žitavští povolili půjčku 21 000 tolarů, 15 000 vyplatili českému rentmistrovskému úřadu a 6 000 zaplatí na sv. Jana Křtitele a postupuje jim za to 1 400 tolarů ročně z posudného a jiných platů, jež má z města (s podmínkou skládání účtů), dokud tento plat nevyplatí sumou 23 000 tolarů (ony 2 000 navíc jim připisuje na úhradu cestovních nákladů a ze zvláštní milosti) po výpovědi půl roku předem. Kdyby platy z města byly nižší, takže by si z nich nemohli čerpat 1 400 tolarů, uhradí se jim rozdíl z hornolužického úřadu, jak o tom vydal téhož dne rozkaz tamnímu hejtmanu Arnoštu z Rechenbergu a gegenhandlerovi Jindřichovi z Nostic. 

Language: německy