Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské - listiny (KVš-L) Vyšehradskou kolegiátní kapitulu založil kolem roku 1070, při panovnické rezidenci na Vyšehradě, český kníže Vratislav II, od roku 1085 první český král. Šlo o exemptní kapitulu, jež byla vyňata z pravomoci pražských biskupů a od roku 1344 arcibiskupů, a podřízena papeži (papežské kurii). Nejvyšší představený kapituly - probošt, byl po pražském biskupovi (arcibiskupovi) nejbohatším prelátem v Čechách. Od 13. století až do vypuknutí husitské revoluce (1419-1423) vyšehradští probošti zastávali - ať již fakticky, nebo jen titulárně - funkci kancléře českého krále. Vyšehradská kapitula od svého založení až do roku 1419 představovala jakýsi svébytný protějšek a někdy také konkurenční církevní instituci k pražské kapitule při katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Listinný archiv vyšehradské kapituly do husitských válek proto náleží k obsahově i historicky nejvýznamnějším středověkým církevním archivům v českých zemích. Jeho nejstarší listiny - falza, se hlásí do 11. století. V důsledku husitské revoluce význam kapituly podstatně poklesl. Kapitulní listiny a další písemnosti z doby od roku 1420 až do konce 19. století, mají již jen regionální hodnotu. Archivní pomůcka: Fr. Beneš, M. Culková, Archiv kollegiátní kapituly vyšehradské, I. díl, Inventář listin (1088-1879), Praha 1963. Edice: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I-V, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, I-VII, Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec.-1419 aug. 16.), II. Fontes archivi capituli ecclesiae Wissegradensis, Pragae 1968, Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, V. Literatura: D. Čumlivski, Archiv vyšehradské kapituly, Královský Vyšehrad, Sborník příspěvků k 900. výročí prvního českého krále Vratislava II. (1061-1092), Praha 1992, s. 148-168. O souboru kapitulních pečetidel - D. Čumlivski, Doba vlády Karla IV. a jeho rodiny v archivních dokumentech, Národní archiv, Praha 2006, s. 38-41, obr. 32-35.